#GripTrip se Škodou Octavia: Jak se jede autem do Španělska?

V červenci jsme vyrazili s Citroënem C5 do Chorvatska. Zjistili jsme, jak se letos jede do nejoblíbenější české letní destinace. Řekli jsme si, že dost bylo profláknutých míst. Další GripTrip musí mít alespoň trochu netradiční cíl. A tak jsme vyrazili autem do Španělska, což znamenalo 1 700 kilometrů dlouhou cestu. Vzali jsme si na to českou klasiku – Škodu Octavia Combi s motorem 2.0 TDI o výkonu 110 kW. No a jak taková  opravdu dlouhá cesta probíhá? To se dozvíte v následujících řádcích…

18:37 Praha

Je nedělní večer. Většina lidí leží doma u televize a má špatnou náladu, jelikož již ráno jim začíná další pracovní týden. My ovšem právě usedáme do Octavie a vyrážíme na 1 719 kilometrů dlouhou cestu. Podle navigace bychom měli být ve Španělsku v 9:44. No, uvidíme…

20:20 hraniční přechod Rozvadov

Jelikož jsme se na cestu opravdu hodně těšili, tak výjezd z Prahy byl téměř nekonečný. A plzeňská D5 se opravuje snad celá, takže i když opravované úseky projíždíme plynule, tak máme pocit, že je nekonečná. Lehce po 20. hodině konečně vjíždíme do Německa. S německou dálnicí cesta začíná nečekaně utíkat, i když jedeme jen 140 km/hod na tempomat.

23:07 Stuttgart

Proč jsme si na cestu vzali Octavii v naftě? Jeden důvod byl i to, že jsme očekávali, že na jednu nádrž ujedeme hodně kilometrů. Jenže máme ujeto zhruba 500 kilometrů a nádrž už je ze 3/4 prázdná. Jasně, ještě bychom něco ujeli, ale hustota benzínek v Německu není nic moc, takže radši u Stuttgartu poprvé tankujeme. A proč naše Octavia ujede tak málo na jednu nádrž? Nejspíš kvůli nezávislému topení, kterým je náš exemplář vybaven. A málem bychom zapomněli, ve Stuttgartu jsme vůbec neměli být, ale na německé dálnici A5 byl nějaký problém, takže nás škodovácká navigace odklonila na Stuttgart. Nevíme, zda tam opravdu nějaký problém byl, ale objízdná trasa jede dobře. A celkově musíme uznat, že navigace v Octavii je vážně dobrá.

1:13 A jsme ve Francii

Přejíždíme řeku Rýn, což znamená jediné – jsme ve Francii. Německo uteklo opravdu rychle. Na hranicích je rychlost omezena na 10 km/hod, ale nikdo nás nekontroluje a stojí tu pouze prázdná policejní dodávka. Na poslední německé pumpě jsme ještě dotankovali. Už bylo zase 1/4 nádrže pryč a Francie má naftu dražší. I když se i tak tankování zcela jistě nevyhneme. A není to tak dávno, kdy měla Francie nedostatek pohonných hmot na čerpacích stanicích a to kvůli stávkám, takže i z toho důvodu je dobré do Francie vjíždět s plnou nádrží.

Zanedlouho přijíždíme k první mýtné bráně. Dosud jsme totiž jeli zadarmo – v Německu se dálnice neplatí. Ale to se nyní změní. Jak ve Francii, tak ve Španělsku se dálnice platí pomocí mýtných bran. A francouzské dálnice jsou proslulé tím, že jsou drahé. My po nich pojedeme téměř 900 kilometrů, takže budeme platit hodně. Jestliže si chcete cenu zjistit dopředu, tak to není jen tak. Člověk by čekal, že to bude v dnešní době otázka pár vteřin, ale překvapivě to tak není. Nám se nakonec podařilo dohledat, že bychom měli platit 72,20 €. Uvidíme.

5:59 Opět tankujeme

Doufali jsme, že se tankování ve Francii vyhneme, ale naše Octavia prostě díky nezávislému topení ujede na jednu nádrž zhruba 500 kilometrů, pokud nechceme tankovat na poslední chvíli (ještě by nějakých 200 kilometrů snad šlo ujet). Takže je brzo ráno a my zhruba 100 kilometrů za Lyonem čerpáme. Noc jsme strávili konstantní jízdou na tempomat, jelikož dálnice byla absolutně prázdná, což je jedině dobře. Díky tomu cesta opravdu ubíhala. Do cíle nám nyní zbývá zhruba 500 kilometrů, takže už bychom měli dojet do cíle bez dalšího tankování. Ujeto máme už téměř 1 200 kilometrů. Oproti cestě do Chorvatska má tato cesta výhodu v tom, že v Praze najedete na dálnici a sjedete z ní až ve Španělsku. Mnohem lepší je i zázemí cestou. Když už je benzínka, tak je opravdu velká a má vše, co chcete, aby měla.

9:50 Jsme ve Španělsku!

Provoz už je větší, ale stále to jede hezky. Takže v 9:50 vjíždíme do Španělska. Cesta jde nečekaně dobře. Musíme se opakovat, ale je to tak. A i po 1 500 kilometrech nás Octavia neštve, je to vážně dobré auto. Sice vás ničím nepobaví, ale najít na ní chybičku je téměř nemožné. Téměř v každém autě najdete uvnitř nějaký ergonomický fail, u Octavie se vám to podaří jen velmi těžko. A na kolik teda vyjdou francouzské dálniční poplatky, jestliže jedete do Španělska? Výpočet, který jsme našli na internetu, se pletl pouze o deset centů. Zaplatili jsme totiž celkem 72,10 €, tedy 1 950 Kč.

12:01 Cíl!

Po Španělsku nám zbývalo už jen zhruba 160 kilometrů do našeho hotelu. I přesto nám připadalo, že jsou delší než celý přejezd přes Německo. Bylo to podobné jako v Česku. To byla taky doba než jsme dojeli na hranice. Dojdeme ještě, že za španělské dálnice jsme celkem zaplatili 18,10 €, což je 490 Kč. Mimochodem, na španělských dálnicích se jezdí jen 120 km/hod a téměř všichni maximální povolenou rychlost dodržují.

Celkem jsme najeli 1 734 kilometrů při průměrné rychlosti 106 km/hod. Dvoulitrové TDI se ukázalo jako poměrně ekonomické – průměrná spotřeba totiž byla 5,4 l na 100 kilometrů.  A to jsme se rozhodně nijak neloudali. Cesta nám zabrala bez přestávek 16 hodin a 26 minut. V příštím článku se můžete tešit na cestu zpět a především na dojmy z Octavie. Když s ní totiž jedete takto dlouhou cestu, tak si všimnete věcí, kterých byste si jinak nikdy nevšimli…