Legendy: Kevin Schwantz #34

Vítězství nebo pád – nic mezi
Poznámka autora: roky 1989-1990, nová doba. Hořice, základní škola. Minimum starostí, doma nově satelit, krásné to časy! Najednou jsem měl možnost sledovat Eurosport a motorsport – hlavně MS motocyklů. V té době jsem si našel hrdinu, kterému jsem vydržel fandit několik následujích let a prožíval s ním jeho vítězství i pády. Kevin #34! 🙂
Kevin Schwantz #34
Kevin Schwantz, jezdec kategorie 500 ccm v Mistrovství světa silničních motorek.
Pokud si vzpomínám, začal jsem mu při jednom večerním prenosu závodu fandit asi ze tří důvodů:
Za prvé jezdil na motorce s reklamou na Pepsi, která mě na základní škole oslovila víc než ostatní týmy 🙂 Totiž v té době byl motorsport sponzorován převážně reklamou na cigára: Marlboro, West nebo Lucky Strike atd.. Kevin byl snad jediný „necigaretový“ motocykl.
Za druhý byl podle mě jeden z prvních, který do MS zavedl módu vozit „svoje“ startovní číslo. Takže Kevin vozil pořád 34, zatímco ostatní měli suše přidělené číslo podle pořadí v loňské sezoně. To byly jiné časy, ne jako dnes. Všichni v „pětistovkách“ měli žluté poklady a černá čísla, sponzoři nesponzoři. Ne anarchie jako dnes! 😉 Nutno připomenout, že i Kevin se nakonec nechal přesvědčit a když vyhrál titul Mistra světa, změnil svou 34 na zaslouženou jedničku!
Ale hlavně, Kevin, kovboj z Texasu, buď vyhrál nebo spadnul. Nic mezi tím. Na youtube můžete najít plno jeho závodů – buď pád nebo výhra.
Kevinovy začátky
Kevin se narodil 19.6.1964 v texaském Houstonu. Rodiče vlastnili obchod s motorkama, takže Kevin začal jezdit na mašině už ve čtyřech. Začal s trialem, po vzoru svého otce. Pokračoval s motokrosem, s kterým seknul v roce 1983 po vážné nehodě v superkrosu v Houstonu.
Kevin jde do světa
Po nehodě v motokrosu dostla Kev nabídku testovat superbike Suzuki od stáje Yoshimura. Takže v roce 1984 už vyhrával v americkém mistrovství AMA superbiky. V dalších letech v AMA soupeřil s dalšími legendami jako Eddie Lawson nebo Wayne Rainey v roce 1988. Suzuki ho vyslala do „světa“ aby hájil její barvy v MS světa motocyklů 500ccm. A Kevin za to „tahal“, vyhrál hned závod na japonském okruhu Suzuka! V těchto letech soupeřil s hvězdami jako Wayne Gardner, Eddie Lawson, Mick Doohan, Randy Mamola nebo zmiňovaný Wayne Rainey. A byla to zlatá éra, řada dobrých bitev. Ačkoliv jeho Suzuki byla obecně pomalejší než stroje soupeřů, Kevin se nevzdával a svým odhodláním vyhrát stůj co stůj se zapsal do povědomí mnoha fanoušků po celém světě. I svými pády.
Kevin vyhrál roadrace v Macau 1988
Perličkou je, že se Kevin zůčastnil v roce 1988 legendárního závodu mistrů v Macau. Na tomto městském okruhu v skoro-čínském Macau vyhrál v roce 1988 a to tak, že větší část závodu odjel po „zadním“ kole 😉 Zajímavostí je, že na Macau startoval v posledním roce i člen našeho Grip Teamu Michal Indi Dokoupil.
Epic Battles – Rainey a Hockenheim 1991
Poslední kolo na Hockenheimu v roce 1991 a jeho bitva s Waynem Raineym patří k nejnapínavějším v závodech motorek!
Kevin Schwantz – Legendární předjetí Hockenheim 1993
Toto krátké video je asi nejznámější Kevinův počin ze závodění – Hockenheim 1993!
Kevin mistr světa
V roce 1993 se Kevin Schwantz stal mistrem světa.
Kevin dnes
O dvacet let později, Kevin již není na výsluní ale věnuje se pořád motorkám. Provozuje v USA svoji školu jízdy na okruhu: www.schwantzschoolnews.com. Kromě toho může mrknout na jeho blog www.kevin-schwantz.com.
Valencie 2011 – Vzpomínka na Marca Simoncelliho a Kevin
Co mě však docela dostalo a co jsem nevěděl, že Kevin byl opravdu dobrým kamarádem Marca Simoncelliho, který vloni zahynul při závodě MotoGP v Malajsii. Marco byl něco jako „James Dean“ dnešní MotoGP. Vycházející superhvězda a charismatický závodník. Na Grand Prix Valencie, která následovala pro tragické Velké ceně Malajsie, měl Kevin tu čest vést „vzpomínkové“ kolo na okruhu ve Valencii na motocyklu svého kamaráda Marca. S ostatními závodníky z MotoGP a ostatních kategorií za zády:
Docela osobní zpověď Kevina o jejich kamarádství s o generaci mladším Marcem najdete zde – 34 RIP SIC.
Z tohoto článku cituji zajímavou věc:
There were three standouts in the sport, and now there are two. I’m probably going to get under some people’s skin saying this, but it’s Maverick Vinales, Marc Marquez, and it was Simoncelli. These are guys who were good figures for the sport. They always look to be having fun. There’s always going to be the Pedrosas. There’s always going to be the Stoners. But once Valentino is gone, all the character in the sport is gone.