12. etapa plná fandění a poslední úsek ala želva
12. etapa: Fiambalá – Copiapó
Čtvrtek 17. ledna 2013
Spojovací úsek: 396 km
Rychlostní zkouška: 319 km
video z 15.1. – defekt
Tentokrát dakarští účastníci překročili Andy z východu na západ, průsmykem Svatého Františka a vrátili se do pouště Atacama. Organizátoři jim připravili touto dvanáctou tratí snad všechny možné nástrahy, které si jen vůbec lze v maratónské rallye představit. Od písku fesh – fesh až po štěrkové a kamenité cesty, prostě pestrý terén, který byl přímo předurčen pro velký závod a soutěžení těch nejlepších jezdců. Převážná část písečných dun čekala uprostřed rychlostní zkoušky – jejich výška byla majestátná, stejně jako hloubka údolí a kotlin mezi nimi. Velké teplotní rozdíly dělaly problémy hlavně jezdcům na motocyklech, ale prověřily pořádně i techniku automobilů a kamiónů. Rozvodněná Rio Grande, která zapříčinila zrušení zbytku jedenácté etapy, dnes přinesla svízel pouze fanouškům, kteří sledují celý dakarský konvoj.
Souboj na špici závodu byl velký, rozdíly na WP pouze sekundy mezi posádkami, které úřadují v čele závodu. Mezi nimi jednoznačně hlavně v první polovině etapy, opět útočila na vítězství i Princezna 69 a posádka 503. Ani jsme si nevšimli z výsledků, že nastaly problémy s řazením. Od Aleše Lopraise jsme zjistili překvapivou zprávu o drama v posledním úseku etapy: „ Copiapó, tradičně náročná dunová etapa se vším všudy. Začátek nám šel velmi pěkně, stále jsme bojovali o pódiové umístění v etapě. V poslední třetině etapy, paradoxně v tom nejnevhodnějším místě, mě začalo zlobit řazení. Šly zařadit jen dva z pěti rychlostních stupňů a to jen v „nízké řadě“, tudíž systém zvaný želva… Bylo to utrpení, protože místy nebyla rychlost optimální. V některých dunových trychtýřích nebyla rychlost dostatečná a museli jsme s Princeznou mnohdy skočit některá místa vzduchem, abychom udrželi nájezdovou rychlost do další duny. Měl jsem strach i o spojku, která logicky absorbovala větší zatížení. Navíc nešla ani zpátečka, což právě v dunách může být fatální. Snažil jsem se neudělat chybu. Dostávat Tatru z dunového pole v Copiapu by asistenčním kamionům trvalo dva dny. Dojeli jsme dnes do cíle na želvě se ztrátou zhruba čtyř minut, což je pro nás při problémech s převodovkou malé vítězství. Keep on pushing!“ Takže pokračujeme v tlaku i jízdě.
Mohutné fandění se sice nakonec nepromítlo do zisku etapového vítězství, „jackpotem“ však mohlo být to, že silou vůle posádka s vážnými problémy do cíle dorazila se ztrátou 4:02 na vítězného Karginova. Celkově zůstáváme stále šestí a děláme si legraci, jestli Princezna 69 toto místo nechce jen kvůli svému image opustit. Mechanici jistě „želví systém“ zvládnou a Aleš, Radim i Serge budou muset v dalších etapách Princeznu zase přemlouvat, že by jí mnohem více slušelo konečně už jiné pořadí (a k pleti by ladila nejlépe zlatá barva).
Výsledky etapy a také průběžného pořadí najdete:
http://www.loprais.cz/dakar/cz/vysledky
13. etapa: Copiapó – La Serena
Pátek 18. ledna
Čas na útok?
Motorky/Čtyřkolky
Spojovací úsek: 294 km
Rychlostní zkouška: 441 km
Auta/Kamióny
Spojovací úsek: 294 km
Rychlostní zkouška: 441 km
Organizátoři při plánování trasy brali v potaz i počasí. Počáteční úsek v oblasti Camanchaca bude v úvodních kilometrech velmi náročný. Poté, co se zvedne ranní hustá mlha, vyrazí na trať první závodníci. Čekat na ně budou poslední písčité duny letošního Dakaru.
Třetina rychlostní zkoušky povede po písčitých tratích, kde bude stále možné zaútočit. Ručička kompasu bude ukazovat jižním směrem a do cíle povedou už jen široké pisty. Ovšem ukrytý kámen může v okamžiku rozprášit sen o dokončení Dakaru. Poslední bivak bude rozložen ve městě La Serena.
