Jak viděl 3. etapu dakarské rally Karel Loprais
Povídat si Karlem Lopraisem o Dakaru je nesmírně zajímavé a poučné. Široko daleko není nikdo, kdo by měl tolik zkušeností z této soutěže. Je ale potom možné, že ztratíte pojem o čase, jako se to stalo při našem dnešním rozhovoru. Což ale nevadí, ba naopak. Přesto budem muset být stručnější a začnem hodnocením včerejší, v pořadí již třetí etapy: „Víme, že jsme stále na začátku Rally. Je se neustále potřeba soustředit po celou dobu etapy. Dávat pozor na všechny nástrahy, které v této těžké krajině čekají. Viděli jsme, kolik problému, ale i štěstí přinesl poslední úsek naší posádce. Záměrně říkám i štěstí, protože kdyby při zapadnutí Aleš reagoval špatně, mohla z toho být mnohem větší časová ztráta. I mě osobně z podobných situací museli vytahovat. Tam bylo vidět, že ta duna je nafoukaná a když to člověk vezme trochu víc vlevo, jak řikal Alda, už je tam.“
Moje další otázka směřovala na to, zda je možné těmto nebezpečným úsekům nějako předejít. Jestli jsou taková nebezpečná místa značená v navigaci, ale pak Loprais mě ihned vyvádí z omylu: „Ne ne. Takovéhle situace jsou všechny na uvážení řidiče. Celý Dakar se jede na oči, jezdci nemají k dispozici žádný rozpis. Nic netrénují. V tom je právě krása Dakaru. Je i důležité kde jaké auto stojí, protože i to může ovlivnit úsudek. Bylo ale krásné jak z toho Aleš vycouval, protože tam se schylovalo k většímu maléru.“
„Už zítra začne pořádný Dakar!“ Byl jsem varován, když téma zabrousilo na 4tou etapu. „Zítra je čeká téměř 450 km. Platí jistá přímá úměra mezi délkou tratě a její náročností. Do výsledku zítra ovšem nepromluví jenom její délka, ale i vysoké teploty. My jsme kupodivu takové teploty v Africe neměli. To je potom o mnoho těžší udžet koncentraci po celou dobu měřeného úseku. Navíc jak víme velké horko dá zabrat i technice.“ Dodává s tím, že zítřejší etapa bude velice důležitá a i Aleš bude potřebovat mít kus štěstí.
Po té jsme rozebrali i včerejší situaci C. Sainze a jeho rozbyté navigace a dozvěděli jsme se zajímavou informaci: „Všechny ty navigační přístroje se fasují. Rozdávají se náhodně, aby všichni účastníci měli stejné podmínky. Může se pak snadno stát, že je nějaká rozbitá a pak vše na komisařích FIA, aby vše zhodnotili.“
A co ho zatím nejvíce potěšilo nebo překvapilo na letošním průběhu rally? Usměje se a odpovídá: „Tak nejvíce mě samozřejmě těší jak Alda jede a že jim drží technika. Protože to je základ každého dobrého úspěchu. O pohodu v kabině vůbec strach nemám, tam je vidět, že si kluci sedli. Jinak jsem spíš nepochopil nějaké ty věci okolo, jako třeba koeficient 3 při prologu. Protože to stejně nikomu nepomohlo krom De Rooye. A stejně, pořadí na startu je určené těmi časy. Takže tam je to jasné. Nejvíc na to, ale samozřejmě doplatí ti, co ztratili třeba několik desítek minut. Tam jejich ztráta z tak krátké etapy naroste mnohem víc. Nicméně zatím to sice vypadá jako souboj naší Tatry s Kamazi a s Ivecem. Osobně si ale myslím, že ještě tak do půlky soutěže se může vše výrazně změnit. De Rooy jede zatím fantasticky, ale nezbývá nám doufat, že i na něj bude a Aleš ho předjede.“
Takže jeď Aleši!
