Indiracing TT 2013 – úterý a středa
Od rána se opět pracovalo na motorkách, i když nebylo jasné, jestli se vůbec trénink pojede kvůli počasí. Přece jen byla velká zima a předpověď nebyla moc optimistická. Navíc tu celou dobu bojujeme s připojením na elektriku, takže nás zachraňuje elektrocentrála, která nám v minulých letech na TT citelně chyběla. Dopoledne mě Indi odvezl v rámci mojí léčby klíční kosti do hyberbarické komory, kam dochází pravidelně i Connor Cummins a další jezdci po nehodách. Přetlaková komora vypadá asi jako batyskaf, se sedačkou jako v letadle, s dýchacími maskami. Po uzavření se postupně zvyšuje tlak tak, že se mi dokonce nevraceli tlačítka na telefonu a pocit v uších je hodně nepříjemný. Až se přetlak ustálil, nasadili jsme si dýchací masky a hodinu takto museli vydržet. V týmu KMR Ryana Farquhara zase mají k dispozici laserovou léčbu, takže obden docházím do jejich kamionu.
Na technické prohlídce měli tentorkát požadavek sundat spodní vany na všech motorkách kvůli kontrole. Přece jen probroušení van je tu třeba na Bray Hill úplně normální, takže se není čemu divit. Z Čech jsme měli na vaně na Twinu utěsněný vypouštěcí otvor vepředu a vzadu, takže ty musel Aleš zalaminovat. Trénink byl vypsán pro všechny třídy, nicméně jakmile jsme motorky zatlačili do boxovky, začalo poprchávat. Start do tréninku odložili, nicméně se rozpršelo ještě víc, takže tréninky byly ředitelstvím závodu zrušeny úplně.
Večer jsme vyrazili na jídlo do Cat with no tail, kde jsme se potkali s místními kamarády a Brianem Bainem, který šéfuje Emerald časopisu o irských závodech. Indi se tam den předtím potkal s bývalým závodníkem Barry Woodem, který mu slíbil donést překvapení. Nezapomněl, a přinesl deníček, ve kterém měl podpis Franty Šťastného z roku 1977 a chtěl, aby se pod něj Indi taky podepsal. Normálně se Indimu ruce nikdy netřepou, ale tady měl co dělat. Několikrát se ptal, jestli opravdu může a jestli to není škoda Frantovi kazit. Byl to opravdu úžasný a nezapomenutelný moment, protože Barry Wood je i několiknásobným vítězem ManxGP ve veteránech a známý Manxký závodník, kterýmá v Cat with no tail na zdi i svoji obrovskou fotku na zdi.
29.5.2013 středa tréninky
Dopoledne Indi odešel se svým trenérem Michalem do posilovny, aby byl fit na večerní trénink, který byl vyhlášen pouze pro velké motorky bez třídy Lightweight. Na Lightweigtech jeli pouze ti jezdci, kteří to mají jako svou jedinnou třídu. Na přejímku jsme tak opět chystali pouze Yamahu R6. Indi si zašel mezitím koupit „trhačky“ na přilbu, a obešel s Michalem depo. Těsně před tréninkem pak proběhl ještě lehčí strečink a masáž předloktí, které tu dostává spolu s krkem a zády hodně zabrat. Vše vypadalo dobře, ale těsně před začátkem tréninků začalo pršet. Byla to situace, kdy jsme řešili, zdali vůbec do tréninku nastoupit, protože to byla dost podobná situace jako v pondělí. Ředitelství závodu nechalo objet maršály na motorkách trať a přizvalo nejrychlejší jezdce ke konzultaci, zdali trénink pustit. Za deset minut většina týmů tlačila superbiky na slickách zpět do boxů, kde buď vyměnili motocykl za stock, nebo alespoň přezuli na pneu se vzorkem. Hodně závodníků pak trénink „zabalilo“ úplně, a motorky si odtlačili zpět do depa. Náš tým se nakonec rozhodl pro zkušební kolo a Indi tak do tréninku nakonec najel.
„Když jsem seděl na motorce v depu, a viděl jak prší, přemýšleli jsme, jestli se na to úplně nevykašlat, protože trénink byl opět vyhlášen jako neměřený. Více jak půlka tréninkového týdne pryč a nikdo neměl ani jedno zajeté změřené kolo, a byla vidět na všech nervozita, protože sobotní závod litrů se blížil. Nakonec jsem se rozhodl to zkusit s tím, že zjistím, jak trať vypadá. V první části okruhu to bylo OK, ale od půlky všude vlály žluté vlajky a dostal jsem se do vláčku pomalých jezdců. Nakonec jsem od Ramsey jel víceméně mávací kolo, koukal jsem po fotografech, a po jednom kole zajel. Až na opravdu pár výjimek tak udělali všichni a tím pádem byl další den pryč. Měl jsem možnost najet ještě do druhého kola, ale shodli jsme se, že by nám to nic nepřineslo. Převody bych nevyzkoušel, podvozek je dobrý a trať znám.“
Po cestě z boxovky jsme potkali Františka Feigla, který o TT už napsal několik knížek a píše i různé články pro motocyklová média. Večer Indi vyrazil s vedením týmu na večeři, no a budeme doufat, že čtvrtek už nám počasí dovolí zajet lepší časy.
