Letošní ročník – nejtěžší Dakar v Jižní Americe
Ještě před startem letošního 36. ročníku Rallye Dakar organizátoři slibovali, že půjde o nejtěžší soutěž po přesunu na jihoamerický kontinent. A svůj slib beze zbytku splnili. Pro závodníky připravili vskutku maratonskou soutěž neskutečnými terény. Auta musela od 5. do 18. ledna na cestě z argentinského Rosaria do chilského Valparaísa urazit 9 374 kilometrů, z toho 5 522 měřených, posádky kamionů zdolávaly 9 188 km (z toho 5 213 měřených), motorkáři a čtyřkolkáři jeli 8 734 kilometrů (5 228 km na čas).
Na závodníky i techniku čekaly mnohé tvrdé zkoušky. Museli se vyrovnávat s jízdou ve vysokých nadmořských výškách. Motorkáři jeli i ve výšce 4 300 metrů nad mořem, kamiony se nezřídka pohybovaly ve výškách kolem 3 500 metrů nad mořem.
Do toho si museli všichni zvyknout na extrémní teplo. Motorkáři v etapách prosili o vodu a dehydratací trpěli nejen oni, posádky kamionů měly v kabinách až sedmdesátistupňovou výheň. Déšť zchladil účastníky ještě před startem v Rosariu, v sobotu v Saltě při dni volna a poté při závěrečné etapě do Valparaísa. Jinak se museli všichni smiřovat s výhní.
A k tomu ty „nekonečné“ speciálky – třeba čtvrtá etapa ze San Juanu do Chilecita obsahovala měřený úsek o délce 657 kilometrů! Tak dlouhou speciálku organizátoři naordinovali po devíti letech. Kombinace všech nástrah zmohla mnohé. Odstoupit musel například obhájce loňského prvenství mezi motorkáři Marco Patronelli, do cíle nedojela ani dakarská automobilová legenda Carlos Sainz. Cílovou pásku ve Valparaísu neproťali ani někteří čeští účastníci.
Ale odolní vytrvalci, kterým vydržela technika a kteří nepodlehli úkladům Dakaru, bojovali až do samotného finiše. Mezi motorkáři ukázal nejvíce rychlosti a zkušeností Marc Coma ze Španělska, který vyhrál Dakar už počtvrté. Na čtyřkolkách vyhrál Chilan Ignacio Casale, pro kterého to byl premiérový triumf. Mezi automobily byly nejrychlejší speciály Mini – a ačkoli Francouz Stéphane Peterhansel útočil na rekordní dvanáctý triumf, po rozhodnutí týmové režie zvítězil Španěl Nani Roma.
A kategorie kamionů? Ta byla velmi napínavá nejen vzhledem k tomu, že ve hře byl náš instaForex Loprais Team hned se dvěma posádkami 504 a 519. Aleš Loprais s Královnou 69 dlouho bojoval o celkové pódiové umístění, porucha v předposlední etapě ale znamenala propad na šestou příčku, která platila i v cílovém Valparaísu. Tým však dokázal vybojovat dvě etapová prvenství, jedno druhé a jedno třetí místo. O triumf mezi truckery svedl souboj Nizozemec de Rooy s polotovárním vozem Iveco a ruská ekipa Kamazu. De Rooy sice dlouho vedl, ale nakonec se radoval Andrej Karginov, který de Rooye porazil o 3 minuty a 11 vteřin. Na letošním Dakaru to byl nejtěsnější rozdíl mezi prvním a druhým v cíli.
Druhá týmová posádka InstaForex Loprais Teamu na Dakaru, která absolvovala letošní ročník soutěže ve složení Jan Tománek, Michael Honda a Tomáš Kašpárek, se stále řadí k nováčkům soutěže. A na to, že posádka Princezny, tedy loňského speciálu Aleše Lopraise, převážně sbírala zkušenosti, si nevedla vůbec špatně. Už jen to, že dovedla svůj vůz až do cílového Valparaisa, je výborným vysvědčením. Celkově se Jan Tománek umístil na 18. místě se ztrátou přes 18 hodin. Ztráta je však zkreslena tím, že posádka Princezny častokrát na trati pomáhala jak soupeřům, tak i týmové posádce číslo 504 s pilotem Alešem Lopraisem.
Jako klíčová se jejich spolupráce ukázala třeba ve 12. etapě, kdy Královna 69 Aleše Lopraise zůstala na trati viset s prasklou hadicí kompresoru. S opravami pomohla i posádka Princezny a díky tomu nenarostla Alešova ztráta ještě více. Posádce Princezny byli ale vděčni i jiní čeští účastníci Dakaru, kterým Tománek a spol. pomáhali například stavět na kola převrácený kamion. „ Mám velkou radost z jízdy naší druhé posádky, která vodila po dakarských cestách naši Princeznu. Stále jeli v krásném tempu, navíc pomáhali ostatním, což mě taky velice potěšilo,“ chválil své kolegy Aleš Loprais.
