S Dakarem se loučíme zlatem!
Po pátečním kolapsu, kdy prasklá hadice kompresoru vzala Aleši Lopraisovi v předposlední etapě letošního Dakaru naději na celkové umístění mezi prvními třemi, přišla v sobotu v posledním měření sil náplast v podobě druhého etapového zlata! Celý tým ukázal nezdolného ducha. Všichni bojovali, i když šance na lepší výsledek byla vzdálená. Mechanici předvedli skvělou práci, Královna 69 prošla před posledním měřeným testem důkladným servisem a odměna se dostavila.
Na 157 kilometrů dlouhé speciálce z La Sereny do cílového Valparaísa se Aleš Loprais musel vypořádat s faktem, že startoval až z hloubi pole, ale ve spolupráci s navigátorem Sergem Bruynkensem a mechanikem Radimem Pustějovským to zvládl suverénně. Prvním mezičasem proletěl s třetím nejlepším časem, na tom druhém už byl nejrychlejší a na tom se nic nezměnilo až do cíle!
Nezastavila ho ani nehoda Číňana Zhou Yonga, jehož vůz pak po nějakou dobu blokoval cestu. Druhý včera dojel de Rooy, Aleš ho porazil o bezmála dvě a půl minuty. De Rooy se přitom v poslední etapě pokoušel předstihnout průběžně vedoucího Rusa Karginova, ale i když Karginov dojel až šestý, na celkové prvenství v letošním Dakaru mu to stačilo. Nizozemec de Rooy na něj v celkovém součtu ztratil 3 minuty a 11 vteřin, celkově třetí byl další ruský Kamaz s pilotem Nikolajevem. Kamaz obsadil i čtvrtou a pátou příčku, zabrali je Sotnikov s Šibalovem. Na šestém místě se po páteční bezmála tříhodinové ztrátě ocitl Aleš Loprais a sobotní triumf už to bohužel nevylepšil – ztráta na vítězného Karginova je nakonec 5 hodin a 4 minuty.
„Nikdy jsem nepředjel tolik účastníků jako dnes! Díky včerejší etapě, na které nás pronásledovaly technické problémy, jsme měli tu nejhorší možnou pozici do startu třinácté etapy. V prachu jsme předjeli více než 50 aut a kamiónů. Nakonec se to ale povedlo a vyhráli jsme poslední etapu. Je to má v pořadí sedmá vyhraná dakarská etapa. Na Dakaru podobně jako na Tour de France se zvlášť evidují vyhrané etapy. I když jsme už bohužel nemohli ovlivnit celkový výsledek, chtěl jsem alespoň tohle. Dakar 2014 byl prozatím nejtěžším závodem, který jsem kdy absolvoval. Měli jsme jen čtyři bezproblémové etapy a ve všech jsme dojeli na stupních vítězů. Zbývající etapy pro mě a celou posádku byly místy nepopsatelným utrpením. Nicméně takový je teď Dakar. Queen 69 je relativně nová „Tatřička“. Chtěl jsem toho po ní víc, než byla schopna absolvovat, nicméně když fungovala, tak doslova letěla a nebyl problém místy porážet tovární ruský tým Kamaz a nebo polotovární tým Iveco de Rooye. Rychlost máme dostatečnou, ale dojíždíme na výdrž techniky. Je to přímo úměrné velikosti našeho týmu. Jsme první ryze privátní tým bez tovární podpory, který občas zamíchá kartami vepředu. Tým Kamaz a hlavně Andrey Karginov si první místo plně zasloužili,“ vzkazuje Aleš Loprais ihned po dojezdu poslední etapy.
Bohužel se ukázalo, že i jediný výpadek dokáže s pořadím notně zamíchat. Nebýt páteční ztráty, mohl se Aleš Loprais až do konce bít o sošku beduína, kterou dostávají v cíli členové prvních tří posádek. Dlouho útočil na třetí příčku, ale takový je Dakar – nic neodpouští. Odměnou celému týmu může být fakt, že se oba stroje dopravily až do cíle, což se mnohým nepovedlo. Tatra Jana Tománka skončila v celkovém pořadí na 18. místě a to je mezi pěti desítkami kamionů, které dorazily až do Valparaísa, velmi slušný výsledek. Stejným výsledkem se může pochlubit i motorkář David Pabiška, který tak má za sebou nejlepší Dakar v životě.
Aleš své sdělení a celý závod zakončiil: „Chtěl bych poděkovat našemu týmu mechaniků, kteří makali celý Dakar nonstop až do chvíle, než Královna s Princeznou protnuly pásku. Na to, že to pro Královnu byla dakarská premiéra, je celkový výsledek více než důstojný. Samozřejmě moje heslo, že druhý je první, který prohrál, a čtvrté místo je téměř nedojet, nehodlám měnit a zůstává stejné. Chceme víc a věřím, že nás s Královnou a technickými daty, které jsme během letošní rallye získali, čeká dobrá a veliká budoucnost. Poděkování ještě jednou všem členům týmu, fanouškům, rodině a v neposlední řadě partnerům, bez kterých bychom toto pouštní dobrodružství nemohli nikdy absolvovat.“
Nemůžu si na závěr odpustit sérii rčení, která mě v souvislosti s naším týmem a Dakarem 2014 napadla: Není důležité, kolikrát spadneš, ale kolikrát se dokážeš zvednout. Kdo nejezdí, nepadá. Konec dobrý, všechno dobré!
Těšte se nadále na naše zprávy, třeba už zítra o výsledcích tipovací soutěže nebo setkání fanoušků na After Dakar party dne 1. 2. 2014 v Beskydech!
