Rozhovor s Vojtou Štajfem o uplynulé sezóně
Na Pražském Rallysprintu jsme se zastavili v novém týmu Racing 21 a vyzpovídali Vojtu Štajfa. Zajímalo nás zejména, jak vznikl nový tým, jak hodnotí první sezónu a jak se mu líbí Fabia R5…
Karel Janeček a Vojtěch Štajf slaví třetí místo na Pražském Rallysprintu | Foto: Facebook – Autosalon Klokočka
Racing 21 je nový projekt. Jak vznikl a jaký z něj máte dojmy po první sezóně?
Jeli jsme loni Mistrovství Evropy, kde jsem nakonec byl druhý a stal jsem se vícemistrem v produkčních autech (WRC 2). Hledal jsem motivaci do dalšího závodění, protože importér Subaru měl požadavek, abych se vrátil do českého mistráku. A když jsem to řekl před svým kamarádem Karlem Janečkem, že by mě zajímalo se porovnat s jezdcema, kteří používají špičkovou techniku, tak jsme se domluvili, že založíme Racing 21.
Mezi naše hlavní partnery patří Autosalon Klokočka, Škoda Financial Services, Construct a T-Mobile. Celý tento projekt měl v prvním roce ukázat, jestli tu techniku zvládnu já jako jezdec a jestli je tým schopen se adaptovat na nový auto, který je samozřejmě z hlediska různých variant nastavení dál než produkční auto. A já myslím, že jsme se s tím vším popasovali nad očekávání, a proto jsme velmi spokojeni.
Ze začátku jsme samozřejmě věděli, že se s tím autem musím sžít, takže jsme před sezónou najezdili nějakých 200 kilometrů na testech. Při prvním startu na Šumavě jsme první den pojali velmi opatrně a druhý den jsem chtěl zrychlit, což se přiznám, že bylo brzo. To jsem samozřejmě zjistil až posléze, když jsem udělal chybu, která pramenila z toho, že jsem to auto ještě neměl tak v ruce, takže jsem trefil protikatovací zábranu. Nestalo se vlastně nic vážného, praskla nám spojovačka, ale závod pro nás tímto skončil.
V tu chvíli jsem věděl, že z pěti zbývajících závodů se mi bude počítat všech 5 výsledků, takže jsem musel jet na to, abychom co nejvíce bodovali a tomu jsem podřídil strategii v tom roce. Po bohemce jsme věděli, že jsme na tom velmi dobře a barumku, na které se body násobí, jsme pojali hodně na jistotu. Jak je to težký závod, tak bylo jasný, že kdo dojede bez technických problémů, tak tam nějaký výsledek bude, takže jsme jeli spíš s rezervou. A řekli jsme si, že po barumce, podle toho jak to dopadne, stanovíme strategii na Příbram.
Vzhledem k tomu, že barumka nám pomohla, tak na Příbrami jsme se rozhodli, že pojedeme, co já budu s tím autem schopen zajet. Trošku se mi to snažila zkomplikovat lehká nemoc, ale popasovali jsme se s tím. A byl jsem rád, že jsme i Honzu Černýho, který má s těmito auty daleko více zkušeností a který je o 15 mladší a navíc je z Příbrami, dokázali v přímém souboji porazit. To nás nabíjí motivací pro další rok.
Byl vaší největší letošní krizovou situací náraz do balíku slámy na Barum Rally?
Já jsem si to způsobil už den předem, jelikož jsem levým zadním kolem trefil obrubník a bohužel se nám rozhodila zadní sbíhavost. Kluci si mysleli, že to vyřešili, ale bohužel tam zůstal jeden přiohnutý díl na podvozku. A při brzdění se měnila sbíhavost zadní nápravy. Už od rána bylo auto takový nervózní, v tom místě jsem brzdil relativně dost pozdě a ten balík nás vlastně zachránil. Kdyby tam nebyl, tak bychom se kutáleli dolů ze stráně. Škoda na autě byla naštěstí minimální. Funkčně to auto neutrpělo nijak, takže jsme barumku mohli dojet. Tohle jsou chyby, které se stanou, když se jede rychle.
Předpokládám správně, že s 3. místem v Mistrovství České republiky v Rally jste spokojen?
Velmi. Já myslím, že je to i nad naše očkávání. My jsme měli na začátku sezóny cíl se vejít do top 5. Třetí místo je ale velký závazek do příští sezóny, ve který se budeme muset hodně snažit.
Jaké máte plány na příští rok?
Naši partneři jsou české firmy nebo české pobočky mezinárodních firem, takže pro ně je zajímavý českej mistrák a prioritou pro nás tedy bude Mistrovství České republiky. To má v příští sezóně o jeden závod navíc, takže těch závodů je 7. To pro nás znamená, že budeme muset sehnat trochu větší rozpočet, což určitě nebude jednoduchý. Protože abychom to provozovali na úrovni, na kterou jsem za ta léta zvyklý, tak se bude potřeba hodně snažit. A doufám, že nám partneři budou nakloněni. Kdyby se podařilo najít v rozpočtu finance na jeden, dva a nebo tři zahraniční starty, tak bych byl určitě rád, protože s tím autem nejvíc zkušeností člověk získá na soutěžích, které nezná. Kdybychom třeba jeli FIA Evropský pohár, který se jede v okolních zemích, tak si myslím, že s tímhle autem bychom i tam mohli pomýšlet na dobrý výsledek.
Jaký je váš letošní neoblíbenější podnik v Mistrovství České republiky?
V minulosti to bývala vždycky bohemka, ale letos se mi tam nelíbila skladba tratí. Hezký úseky tam z toho často vypadly a já principiálně chápu, že okruhový rychlostní zkoušky jsou pro pořadatele zjednodušení, ale prostě do soutěží podle mě nepatří. Beru jednu okruhovou speciálku za sezónu pro diváky, ale trend, kdy se tím další pořadatelé inspirují a dělají polookruhový rychlostní zkoušky, se mi nelíbí.
Líbí se mi Krumlov. To je soutěž, která má svoje kouzlo. V květnu už bývá hezký počasí, ale zároveň tam vždycky zaprší, takže se musí hodně přemýšlet o volbě pneumatik a o nastavení auta. Tím se dá výsledek hodně ovlivnit. Krumlov je výzva. Z hlediska mých výsledků se mi líbí Hustopeče, kde se střídá šotolina s asfaltem a jede se i v noci. Je to specifický podnik, to auto tam musí být nastavený úplně jinak než na všechny ostatní podniky u nás. Letos jsme tam zvládli dojet čtvrtý a třetí mezi R5.
Barumku já sám nepovažuji za úplně oblíbený podnik, protože je hodně náročná na auto a zároveň je dost rozbitá v posledních letech, takže tam auto trpí. Na druhou stranu můj spolujezdec je ze Zlína, takže pro něj je to domácí podnik a hodně to vždycky prožívá. Barumka je vrchol sezóny z hledika náročnosti.
Překvapilo mě, že jste nezmínil Příbram, kde jste se umístil na 3. místě. Proč?
Příbram je závod, který v posledních letech bojuje s financemi. Tomu odpovídá samozřejmě zabezpečení a výběr tratí, který v době pomalejších aut před 15 lety vyhovovaly, ale dneska se tam rušila jedna rychlostní zkouška kvůli vysokýmu průměru ve druhém průjezdu. Takže pro nás je to spíše taková letecká soutěž. V Příbrami jsem si ověřil, že jsem se dokázal adaptovat na R5 z hlediska brzdění. K výsledku nám pomohla i druhá etapa, kde velice dobře zafungovali špióni. Trefili jsme tak nastavení auta i obutí. A přímí souboj s Honzou Černym hodně kvitovali naši partneři, takže jsme si udělali dobrou pozici pro vyjednávání právě o podpoře na příští rok.
Třetí jste skončili jen o půl bodu, že?
Ano, o půl bodu. My jsme to samozřejmě měli spočítaný a věděli jsme, že v tý druhý etapě musíme dojet na druhém místě, abychom Honzu Dohnala, v případě jeho vítězství v Příbrami, právě o ten půl bod přeskočili. Nahrálo nám i to, že na Vencovo Porsche nebyly podmínky. Kdyby bylo sucho, tak bychom asi nedokázali Vencu porazit. Takže i tohle nám přálo a já jsem rád, že nám svítila šťastná hvězda a doufám, že se nám tak bude dít i dál.
Myslíte si, že nyní už jste s Fabií na 100% sžitý?
Ne, to ještě ne. Ještě pořád ne. Já se snažím vždycky auto na těch testech vyvíjet tím způsobem, aby bylo vždycky o krok přede mnou. A když se blížím k tý jeho hranici a začnu vnímat zase nějaký nedostatky, tak se na to zaměřujeme a postupně se to snažíme vylepšovat. Máme teďka na zimu vymyšlený další možnosti vylepšení, abychom před sezónou ozkoušeli nějaký věci. I tady na Pražském Rallysprintu zkoušíme trošku jinak nastavený auto pro brzdění, takže to pak musíme vyhodnotit. A doufám, že na tu příští sezónu bude to auto zase o kousek dál a já se mu budu snažit vyrovnat.
A na závěr bych se vás rád zeptal, jak se vám líbí na Pražském Rallysprintu?
Pro mě je Pražský Rallysprint domácí podnik a stejně tak pro Karla Janečka, protože on bydlí pod Strahovem a já bydlím na Zličíně, takže spím doma. Máme tady pozvaných spoustu kamarádů a patrnerů, takže je to takový rozloučení se sezónou. Start tady na Pražském Rallysprintu nám má ověřit vylepšení, které jsme udělali po Příbrami. Myslím si, že časy, které tady teď zajíždíme, jsou docela pozitivní, když to srovnám se soupeřy jako je Vlček. Ani Pavel Valoušek nejede o moc rychleji než my (pozn. red. – Vojta skončil na Pražském Rallysprintu na třetím místě).
