Test VW Beetle R-Line 1.4 TSI DSG (2017): Německá stylovka

Původní Volkswagen Brouk, který se oficiálně jmenoval Volkswagen Typ 1, se vyráběl od roku 1938 až do roku 2003. Tedy dlouhých 65 let, během kterých se vyrobilo 21 529 464 kusů. Brouk je tak jeden z nejdéle vyráběných vozů značky Volkswagen s největším počtem vyrobených kusů beze změny designu. Úplné prvenství ale patří Volkswagenu Typ 2 ve verzích minibus a kombi. Za zmínku také rozhodně stojí, že Brouk se vyráběl celkem ve 12ti zemích a v Německu bylo rovnou 5 továren.
Již v roce 1998, kdy se ještě stále původní Brouk v některých zemích vyráběl, přišel Volkswagen s novou generací, která dostala název New Beetle a podvozek z Golfu IV. Z původně levného vozítka se stalo poměrně drahé retro auto, které ale nevypadalo moc dobře. I přesto, že se New Beetlu příliš nedařilo, zůstal ve výrobě až do roku 2010.
O rok později byla představena třetí generace, která dostala zkrácený název Beetle. Nová generace dostala podvozek z americké Jetty a o dost lepší vzhled. V roce 2016 pak prošla aktuální generace lehkou modernizací. Právě faceliftované provedení se nám nyní dostalo do rukou. Konkrétně se jedná o sportovní verzi R-Line, která má pod kapotou benzínový čtyřválec 1,4 TSI o výkonu 110 kW. Kromě benzínového motoru si pod kapotu Beetlu R-Line můžete pořídit ještě naftový dvoulitr, který má také 110 kW. Oba motory mají v základu šestistupňový manuál a za příplatek 60 000 korun pak dostanete převodovku DSG. Naftové provedení má šestistupňovou skříň a benzínové sedmistupňovou, kterou byl vybaven náš vůz. V námi testované specifikaci umí Beetle R-Line zrychlit z nuly na sto za 8,7 vteřin a maximální rychlost je 203 km/hod. Výkonnější 220koňová verze s dvoulitrovým TSI bohužel u nás není v nabídce.
Na druhou stranu nelze říct, že by jedna-čtyřka nestačila. Ve městě a na okreskách má Beetle výkonu dostatek. Rychlé předjíždění na okresce není žádný problém. Na dálnici už však rychlejší zrychlení nemůžete očekávat. Velmi silnou stránkou benzínového čtyřválce je kultivovanost – dokud nesešlápnete pořádně plynový pedál a automatická převodovka nepodřadí, tak o motoru prakticky vůbec nevíte. V tomto ohledu odvedla německá automobilka opravdu dobrou práci. Chvílemi by člověk i věřil, že se jedná o elektromobil. Stačí ovšem prošlápnout plynový pedál a ihned zjistíte, že pod kapotou máte spalovací motor. Dokonce se i velmi příjemně ozve výfuk. Jen je škoda, že převodovka DSG trochu kazí živost motoru. Abyste se dočkali zrychlení, musíte plyn skutečně hodně sešlápnout. Dávkování a reakce plynu se sice zlepší v momentě, kdy převodovku přepnete do sportovního režimu, ale pak zase nechává převodovka motor zbytečně ve vysokých otáčkách. Tento drobný neduh lze také případně vyřešit tím, že si nepřiplatíte za automat.
DSG je ovšem jediná výhrada, kterou lze k jizdním vlastnostem Beetla mít. Kromě motoru je totiž povedený i podvozek, který v zatáčkách perfektně drží, ale na druhou stranu nabízí dobrý komfort. A to přesto, že námi testované auto mělo dvacetipalcová kola. Řízení sice nenabízí příliš zpětné vazby, ale je přesné. A velký a tenký volant se nám též líbil. Výhrady nemáme ani k brzdám. Na závěr k jízdím vlastnostem je třeba ale říct, že Beetle sice jezdí opravdu hezky, ale nedokáže vás tolik vtáhnout do děje jako konkurenční MINI. Dodejme ještě, že s motorem 1.4 TSI budete jezdit za zhruba 7 litrů na sto kilometrů, což není špatné.
Interiér je na poměry koncernového auta originální. Na první pohled vás upoutá velký a tenký volant, o kterém jsme se již zmínili. Podivné je pouze umístění otočného ovladače pro světla – jenže kam jinam ho dát, když chcete mít dostatek prostoru pro nohy, který tu skutečně je. Na nedostatek prostoru si cestující vpředu ostatně nemohou vůbec stěžovat. Beetle působí vzdušně a necítíte se v něm stísněně. V testovaném autě jsou i velmi pohodlná přední sedadla. Do Beetla byste to možná netipli, ale i na dlouhé cesty se jedná o příjemného společníka. To ale platí pouze o předních sedadlech. Zadní sedadla jsou nouzová, nebo pro malé děti. Díky tvaru střechy je vzadu zejména na hlavu opravdu málo místa.
Pokud pojedete pouze ve dvou, tak budete interiér Beetla milovat. Až na pár detailů je v tomto autě vše dotažené. Hodně se nám například líbí navigace, která umožňuje zadat adresu podobně jako na mobilu – je možné psát rovnou ulici a číslo domu. Pochválit musíme i perfektní příplatkové audio Fender. V Beetlu samozřejmě nechybí ani asistenční systémy – velmi praktický je zejména asistent, který vás upozorní na projíždějící auto, když vyjíždíte z parkovacího místa. Zavazadlový prostor má slušných 310 litrů. A jaké detaily nejsou dotažené? Konkrétně jsme našli tři. Nejvíce nám vadilo, že nevidíme rychlost, na kterou si nastavíme tempomat. A nepotěší také to, že z volantu si nevytočíte hovor – lze to pouze přes dotykový displej. Posledním nepovedeným detailem je chybějící automatická regulace výšky bi-xenonových světel, která jinak svítí dobře.
Je ale třeba říct, že všechny chybičky rádi přehlédnete, jelikož Beetle R-Line prostě vypadá perfektně a jezdí se s ním hezky. Pokud se vám líbí a jste ochotni za něj zaplatit minimálně 552 900 Kč, tak do něj jděte. Pár nedostatků jsme sice vyjmenovali, ale můžeme vám zaručit, že žádný z nich vám nezkazí radost ze stylového Beetla, který je tak dobrý, že nechápeme, proč jich nejezdí více.
Technické údaje | |
Motor | |
Zdvihový objem | 1 395 ccm |
Max. výkon | 110 kW |
Max. točivý moment | 250 Nm |
Spotřeba (l na 100 km) | |
Město | 6.6 |
Mimo město | 4.9 |
Kombinace | 5.5 |
Výkony | |
Max. rychlost | 203 km/hod |
Zrychlení z 0 na 100 km/hod | 8.7 s |
Převodovka | |
sedmistupňová automatická | |
Rozměry a objemy | |
Délka | 4 288 mm |
Šířka | 1 825 mm |
Výška | 1 488 mm |
Rozvor | 2 524 mm |
Objem nádrže | 55 l |
Pohotovostní hmotnost | 1 363 kg |