Test Toyota C-HR 1.2T (2017): Zábavné zjevení z budoucnosti

Na začátku testu se obvykle věnujeme historii vozu. Tentokrát ovšem k historii nemáme co říct, jelikož Toyota C-HR je zcela nový model japonské automobilky. Ta pomocí něho chce ukázat, že umí i designově zajímavé auto. A nelze než nesouhlasit, C-HR působí na silnici jako zjevení z budoucnosti. Lidé se za ní otáčejí a my se jim nedivíme – japonská novinka je totiž skutečně povedená. C-HR se nám líbí i přes to, že crossovery v lásce jinak moc nemáme.

Výběr morotizace není u C-HR složitý. Existují totiž dvě. Buď můžete mít hybridní verzi, která má elektromotor a 1,8litrový čtyřválec, a nebo 1,2litrový čtyřválec s turbem. Diesel Toyota pro C-HR nenabízí. Hybrid má vždy CVT a benzín může mít buď šestistupňový manuál, nebo automatickou převodovku Multidrive S, ke které je možné mít ještě pohon všech kol. My jsme na test dostali verzi s 1,2litrovým čtyřválcem, který spolupracuje se šestistupňovou manuální převodovkou. K dispozici tedy máme 85 kW a 185 Nm, což není mnoho. I proto trvá zrychlení z nuly na sto 10,9 vteřin a maximální rychlost je 190 km/hod. Časové rekordy tedy tento motor skutečně trhat nebude, ale ve skutečnosti vám to může být úplně jedno.

Čtyřválec je totiž bezvadný. Je živý, má příjemný zvuk a rád jde do otáček. Bude vás bavit ho ždímat pro zrychlení, které je dostatečné. Nejvíce si auto užijete na prázdné okresce, kde nemusíte předjíždět. C-HR je totiž překvapivě zábavné. Kromě skvělého motoru má i velmi přesnou převodovku, se kterou je radost řadit. Už dlouho jsme v běžném autě nezažili takto dobrou převodovku. K motoru i převodovce se hodí hravé naladění podvozku, které vás nutí si v zatáčkách prostě hrát. Tento japonský crossover není o rychlém vymetání zatáček, ale o zábavě v relativně nízkých rychlostech, za což ho milujeme. I když budete dodržovat rychlostní limity, tak se budete perfektně bavit. A to se už u nových aut příliš nestává. Toyota nepostavila jen hezké auto, ale i pekelně zábavné. I když budete motor točit, tak budete jezdit maximálně za 9 litrů na sto.

A co interiér? Ten je pohledný, bytelný a postavený z kvalitních materiálů. Ani luxusní divize Lexus by se za něj nemusela stydět. Na většině míst najdete měkčené plasty. Jen si musíte zvyknout na ovládání, které je trochu odlišné od evropských vozů. Po pár dnech ale pochopíte logiku ovládání a nebudete mít s ničím problém. Překvapilo nás ale například to, že auto informuje o každé spuštěné funkci. A to pomocí zkratek, které si musíte zapamatovat, abyste věděli, co znamenají. Tak třeba BSM je systém monitorování slepého úhlu a nebo AHB je automatické přepínání dálkových světel.

Jak už jste asi pochopili, C-HR má celou armádu moderních asistentů. Nechybí ani adaptivní tempomat, který reaguje velmi plynule. Jen se nám zdálo, že v případě, že jedete z kopce a před vámi není žádné auto, tak neudržuje zvolenou rychlost. Chová se v takových situacích jako základní tempomat bez brzdné funkce. Za zmínku také stojí perfektní LED světla, skvělé audi JBL a nebo systém pro automatické meziplyny. U toho je pouze škoda, že se po každém nastartování musí znovu pustit. Jak je to s prostorem? Na předních sedačkách je ho dostatek a sedačky nabízí slušný komfort, vzadu je to samozřejmě o poznání horší. Na zadní sedačky není také nejpohodlnější nastupování. To je ale prostě daň za vzhled. Zavazadlový prostor nabízí dostačujících 377 litrů.

Toyota C-HR se japonské automobilce povedla, což potvrzuje i zájem zákazníků. Nový crossover nabízí moderní vzhled, který vypadá luxusně. A turbo verze nabízí také zábavu za volantem. Ten malý čtyřválec ve spojený s přesným šestikvaltem a hravým podvozkem je prostě naprosto boží. C-HR vás dost možná velmi příjemně překvapí i cenou. Benzínová 1.2T totiž začíná na 489 900 Kč a v základní výbavě najdete například už i adaptivní tempomat. Jestliže bychom měli Toyotě něco vytknout, tak je to odlišné ovládání všeho uvnitř a horší prostor na zadních sedačkách. Opravdu nepatřičně uvnitř pak působí „old school“ analogové hodiny.