První jízda Jaguar I-Pace: Tesla killer?

Jaguary není snadné popsat a pochválit jedním vypíchnutým číslem, jako třeba jiné automobilky objemem zavazadelníku. Jaguary jsou komplexní stroje, hezky sladěné dohromady a je v nich obvykle příjemné sedět za volantem a řídit je. Není to něco, co popíšete jedním číslem, musí se to zkusit a zažít. Jaký bude elektrický kousek jsem jel vyzkoušet kolem Nürburgringu, kde se nachází vývojové centrum automobilky Jaguar Land Rover.

Pro začátek jsme si prolezli skelet eleguáru (musím si pochválit naprosto nejhezčí označení pro elektrický Jaguar, které jsem si sám vymyslel, automobil se sice jmenuje I-Pace, ale eleguár je prostě lepší označení, nese to v sobě prostě vše dobré), kde nám na naše dotazy ochotně odpověděl Dr. Wolfgang Ziebart, vedoucí vývoje.

Eleguár nepoužívá jako základ jiné existující auto, kam by se jen místo normálního motoru dal elektromotor a pak někam umístily baterie, naopak byl od začátku navržen jako elektrické auto, takže konstruktéři měli úplně volnou ruku. Výsledkem toho je, že má vůz specifické proporce, kde jsou kola umístěna úplně v rozích a při pohledu z boku to vypadá na první pohled jinak, než na co jsme u aut dnes zvyklí. Výhodou tohoto řešení je větší vnitřní prostor pro posádku, než u konvenčního auta shodného půdorysu.

Dalším zajímavým a užitečným detailem je třeba způsob hospodaření auta s teplem, kde se přes výměníky používá zbytkové teplo vytvářené bateriemi a motory pro ohřev vzduchu v kabině vozu a tím se šetří energie v bateriích a prodlužuje dojezd. Dalším zajímavým detailem souvisejícím s bateriemi a zejména jejich thermal managementem je fakt, že testovací exempláře najezdily několik set kol na okruzích Nürburgring a Nardo. Jaguar prezentuje eleguára jako SUV, jako důkaz, že to myslí vážně, může posloužit údaj, že se Jaguar I-Pace zvládne brodit půl metru hlubokou vodou. Impressive.

Kabina eleguáru je hezká, skoro by se dalo říct, že působí tradičním dojmem, i přes přítomnost několika dotykových displejů a multifunkčních ovladačů. Na první posez máte pocit, že je to dobře vymyšlené auto, všechno je na svých místech a funguje tak, jak čekáte, nemusíte se auto “učit”.

V zatáčkách eleguár hezky poslouchá, trakce obou náprav je příkladná, teleport po rovinkách od zatáčky k zatáčce díky 400 koním a 696 Nm není sebemenší problém, brzdění se zapnutou silnou rekuperací je také v pořádku.  Eleguár sice není okreskové náčiní, v krátkých pomalých zatáčkách je celkem cítit jeho váha, ale také je cítit, že inženýři odvedli na podvozku fakt dobrou práci. S nejbenevolentnějším nastavením stabilizace lze i rošťácky pohodit zádí. Když přijedete na zakroucený asfalt, tak trpět jak v nějakém parníku rozhodně nebudete.

Velmi milé je, že se u Jaguaru nezalekli moderního ekologického a zodpovědného diktátu a dovolili eleguáru pelášit klidně rychlostí 200 km/h, což se na dalším úseku testovací trati vedoucím po německé dálnici skutečně hodilo. V závislosti na nastaveném jízdním režimu vydává eleguár z reproduktorů při akceleraci zvuk – buď žádný, nebo takové warpování kosmické lodi.

Eleguár byl první elektromobil, který mě opravdu bavilo řídit. To je super zpráva. Tesla nám před pár lety ukázala, že jde udělat elektromobil, který může fungovat jako normální auto. Eleguár to za mě posunul ještě o kus dál, v Jaguaru udělali univerzální auto, které se jen tak mimoděk netankuje na pumpě, ale ze zásuvky doma v garáži. Pecka.