Test BMW 330e: Nejlepší plug-in hybrid, ve kterém jsem jel

Model 330e se u BMW objevil poprvé v roce 2015 a to v generaci, která je označena kódem F30. Už předtím ovšem tato generace nabízela elektrifikovanou verzi ActiveHybrid 3, která měla šestiválec a jednalo se o klasický hybrid. To novější model 330e je plug-in hybrid a má čtyřválec.

Zatímco dříve byly hybridní vozy okrajovou záležitostí, tak nyní elektrifikovaná auta dostávají čím dál větší prostor kvůli přísnějším emisním limitům. Nelze se proto divit, že BMW plug-in hybrid 330e přichystalo i pro nejnovější trojku s kódem G20. Zajímavé však je, že technicky je nová plug-in hybridní trojka podobná minulé 330e F30, což ukazuje, jak pokrokový vůz to v roce 2015 byl. Díky tomu, že minulou 330e vlastní můj kamarád, tak jsem měl možnost obě generace plug-in hybridní verze řady 3 přímo porovnat.

O pohon nové 330e se stará dvoulitrový benzínový čtyřválec o výkonu 135 kW a točivém momentu 300 Nm a elektromotor, který ze sebe umí dostat až 83 kW a 265 Nm. Celkový výkon může být díky funkci XtraBoost krátkodobě až 215 kW a 420 Nm. Tento velmi slušný výkon je v mém případě přenášen pouze na zadní kola, ale k mání je také verze s pohonem všech kol a stejně tak můžete mít hybrid i v provedení kombi. Zrychlení z 0 na 100 km/h zabere mojí 330e jen 5,9 sekundy a maximální rychlost je pak 230 km/h. Pro srovnání – minulá 330e má celkový výkon 185 kW, zrychlení na stovku jí zabere 6,1 sekundy a maximálně se rozjede na 225 km/h.

BMW 330e G20 se chlubí baterií o kapacitě 12,4 kWh, což podle automobilky stačí až na 66 elektrických kilometrů. Právě baterie patří mezi největší mezigenerační změny – minulá 330e F30 měla menší baterii o kapacitě 7,6 kWh, což znamená papírový dojezd 40 kilometrů. Nabití baterie z 0 na 100 % zabere u nové G20 3,4 hodiny při použití 3,7 kW/16 A nabíječky. Méně známou výhodou plug-in hybridních vozů je, že si můžete spustit přes mobilní aplikaci vytápění vozu, pokud je dostatečně nabitá baterie, což jsem při chladném počasí opravdu ocenil.

Naprostá většina plug-in hybridů vypadá na papíře lákavě, ale reálné testování pak prokazuje nesladěnost hybridního systému a další neduhy. To ovšem není případ 330e, která i ve skutečném světě funguje naprosto parádně. A to ať už jedete v jakémkoliv režimu. Čistě na elektřinu jsem ve chladném počasí ujel 30 až 40 kilometrů. Elektromotor má na jízdu ve městě více než dost výkonu a reaguje velmi hbitě na povely plynem, což elektřina umožňuje, ale často to tak u plug-in hybridů není. Zajímavé je, že i v případě plně nabité baterie BMW jede v hybridním režimu, což znamená, že například v prudkém kopci spustí spalovací motor. Pokud by se vám to nelíbilo a chtěli jste jet skutečně za každé situace jen na elektřinu, tak si samozřejmě můžete vůz přepnout do čistě elektrického režimu.

Největší kámen úrazu plug-in hybridních vozů v reálném světě je obvykle jízda s vybitou baterií. I tuto disciplínu ale zvládá 330e naprosto famózně. Spalovací motor a elektromotor se velmi dobře doplňují a chovají se jako sehraný tým, takže když dáte plný plyn, tak je zátah konstantní a nepřichází v různých vlnách. Zároveň podle mě 330e pracuje opravdu efektivně – nikdy se mi nestalo, že by spalovací motor běžel zbytečně, což se u některých plug-in hybridů stává. Za kolik 330e jezdí je složité říct jako u každého plug-in hybridu, jelikož extrémně záleží na tom, jak se s autem jezdí, kde se s ním jezdí a zda se pravidelně nabíjí. Každopádně je skvělé, že BMW 330e se chová hezky i mimo město a na dálnici, kde jede tiše, má více než dostatek výkonu a rozumnou spotřebu okolo 6 l na 100 km.

BMW 330e není pouze o sladěném hybridním systému a solidním výkonu. Velmi dobré jsou také jízdní vlastnosti vozu. Zatímco minulá generace F30 patří mezi průměrně jezdící BMW, tak nová G20 jezdí parádně. I když má testovaný vůz klasický podvozek a vyšší hmotnost kvůli hybridnímu ústrojí, tak je auto sympaticky tuhé, stabilní a zároveň dobře tlumí nerovnosti. Řízení je přesné a komunikativní a brzdy se dobře dávkují, přestože plug-in hybrid při zpomalování pochopitelně rekuperuje (i když silnější režim rekuperace BMW 330e nemá).

Interiér nové řady 3 je o několik úrovní jinde než vnitřek předchozí generace, jak sami můžete na fotkách porovnat. Přestože BMW také posunulo interiér trojky do doby displejové, tak to podle mě udělalo nejlépe ze všech. V dnešních autech se poměrně často děje, že do něj sednete a musíte se s ním naučit fungovat. To neplatí o tomto BMW, které má ergonomicky skvělý interiér s fyzickými tlačítky pro důležité funkce. I zpracování vnitřku je velmi dobré – až na jednu výjimku, kterou je plast kolem řadící páky. K tomu nejlepšímu patří také multimediální systém, který můžete ovládat jak dotykem, tak otočným joystickem. Systém od BMW má přehledné prostředí, pěkný displej a podporuje bezdrátový CarPlay, které skutečně funguje, takže se vám nestane, že by se auto s telefonem nepropojilo po nastartování či systém zamrzl. Ukázková je pozice řidiče za volantem a přestože se jedná „jen“ o trojku, tak je uvnitř dostatek prostoru. Zavazadlový prostor hybridního BMW pak má objem 370 litrů, což je o 110 litrů méně než mají konvenční verze. Zmenšená je také nádrž, která má 40 litrů.

BMW 330e G20 je nejlepší plug-in hybrid, ve kterém jsem kdy jel. I bez výhod, které plug-in hybridní vůz přináší (nižší spotřeba, možnost bezproblémového parkování v Praze a podobně) bych si ho klidně pořídil. Proč? Protože je prostě příjemné jezdit ve městě na elektřinu a při dynamické jízdě se mi pak zase líbí jak pěkně reaguje hybridní trojka na povely řidiče a jak svižně zrychluje. Oproti minulé generaci 330e se zvýšil dojezd čistě na elektřinu zhruba na dvojnásobek, zlepšily se jízdní vlastnosti a výrazně se proměnil také interiér. Samotný hybridní systém se zas tolik nezměnil a obě generace se také chlubí velmi podobnou dynamikou, přestože papírový výkon G20 je vyšší. Co se týče ceny, tak 330e G20 začíná na 1 218 100 Kč, ale testovaný vůz s prvky z programu BMW Individual stojí více než 1 700 000 Kč. I to mi ovšem nepřijde jako špatná cena, když vezmu do úvahy, co vše tohle auto umí…

Foto: Jaroslav Tomášek