Test Škoda Octavia Combi 2.0 TDI DSG: Český bestseller v nové podobě

Když Škoda představí novou Octavii, tak o tom v Česku ví naprosto každý. I ten, který se o auta vůbec nezajímá. Představovat tak čtvrtou generaci mladoboleslavského bestselleru je trochu zbytečné – i kojenec totiž ví, jak nová Octavia vypadá. K designu si tedy dovolím jen krátkou pochvalu. Octavia je nyní nejen důstojné a praktické auto, ale také elegantní a dospělý vůz. Fakt se mi osobně novinka od škodovky moc líbí! Co se týče velikosti, tak nová generace narostla ve všech směrech. V případě varianty kombi, které se dnes budu věnovat, konkrétně o 22 mm do délky, o 15 mm do šířky a o 3 mm do výšky. 

Dnešní doba přísných emisních norem příliš nepřeje široké nabídce motorů. Když jsem si však vzal do ruky aktuální ceník nové oktávky, tak jsem upřímně byl překvapen kolik motorů a druhů pohonů škodovka nabízí. Česká automobilka totiž nenabízí pouze benzínové motory a plug-in hybridy, ale ještě také diesely, mild hybridy a CNG. Většina motorů spoléhá na automatickou převodovku DSG, ale můžete mít i manuál – ať už u základního litru či u vrcholného benzínového RS. Výhradně s automatem je k dispozici pak pohon všech kol.

Pod kapotou mojí Octavie Combi se nachází pravděpodobně nejoblíbenější motor u nás vůbec – 2.0 TDI o výkonu 110 kW. Ten mimochodem můžete mít s manuálem i s automatem a také s pohonem všech kol. V nejnovější verzi dvoulitrového turbodieselu s přídomkem Evo se změnilo všechno od bloku motoru po hlavu válců. Hliníkový čtyřválec je v mém případě spojen s automatickou převodovkou a pohonem pouze předních kol. Tato varianta se chlubí zrychlením z 0 na 100 km/h za 8,8 sekundy a maximální rychlost je pak magických 222 km/h.

Naftový čtyřválec je i přes přísné emisní normy, které musí splňovat, dobrým společníkem. V zásadě se dá říct, že motor funguje velmi podobně jako dřívější verze, což je pochvala. Motor 2.0 TDI Evo má dostatek výkonu, příjemný průběh výkonu a rozumnou spotřebu okolo 6 l na 100 km. Možná bych si akorát představoval, že v některých momentech by mohl být naftový čtyřválec o něco tišší. Vibrací do kabiny vozu se však není třeba obávat za žádných okolností. Automatická převodovka DSG řadí rychle, správně, bez cukání a navíc se dokonce nebojí podřazovat. Ještě lepší dojem jsem měl z automatu ve sportovním režimu, který je skutečně příjemně udělaný – převodovka reaguje ještě rychleji a hbitěji, ale na druhou stranu nedrží motor zbytečně ve vysokých otáčkách, takže lze sportovní režim v klidu používat i při normální jízdě.

Podvozek nové Octavie je u některých novinářů velké téma, takže jsem byl opravdu zvědaví na svoje vlastní dojmy. Do rukou se mi dostala rovnou ta nejvíce diskutovaná specifikace – tedy kombík, naftový motor, velká kola, adaptivní podvozek a jednoduchá zadní náprava. No a já s touto konfigurací neměl žádný problém. Adaptivní podvozek od škodovky se mi dlouhodobě líbí a jinak tomu není ani v případě nové oktávky. Když chcete komfort, dáte si měkčí nastavení a když naopak chcete jet sportovněji, využijete tvrdší mód. Ve všech režimech pak platí, že nová Octavia je stabilní, dobře ovladatelná a slušně tlumí nerovnosti.

Řízení je pochopitelně bez větší zpětné vazby a přijde mi i o něco více „digitální“ než v minulé generace, ale pro rodinný/firemní vůz se mi naladění řízení zdá být ideální. Jakýkoliv problém jsem neměl ani s výkonem či dávkováním brzd.

Ještě větší proměnou prošla Octavia v interiéru. Čtvrtá generace nejoblíbenějšího českého vozu má totiž až luxusní interiér s pěkným designem a bezchybným zpracováním. Dojem luxusu v mém případě také navozuje světlá barva interiéru, která asi nebude to pravé pro rodiny, ale na pohled je to moc hezké. Vnitřek oktávky pochopitelně přešel do doby displejové a beztlačítkové. Čtvrtá generace dostala zcela nový multimediální systém s 10palcovou dotykovou obrazovkou a také nový 10palcový virtuální kokpit. Multimediální systém ve škodovce už dnes umí opravdu spoustu věcí, takže prostředí je o něco složitější, ale když si systém v klidu projdete, tak s ním pak není absolutně žádný problém pracovat bezpečně za jízdy. Velmi oceňuji rychlost systému a rozlišení obrazovky. Toto mimochodem platí i o novém virtuálním kokpitu, který se ovládá skrze nová tlačítka na volantu.

I na ovládání virtuální kokpitu si musíte zvyknout, protože je úplně jiné než v minulé Octavii, ale když si opět vše v klidu projdete, tak pak s ovládáním nemáte jakýkoliv problém. Přijde mi ovšem, že nový Volkswagen Golf se stejným displejem nabízí trochu širší možnosti nastavení virtuální kokpitu a umožňuje konfiguraci, kterou já mám nejraději a kterou škodovka neumí. Můj nejoblíbenější set-up je, že virtuální kokpit používám v zásadě jako klasické budíky a uvnitř levého kruhu otáčkoměru si nastavím zobrazení aktuálně zařazeného rychlostního stupně, do středu mezi kruhy si dám asistent dopravního značení a do vnitřku pravého kruhu rychloměru si dám digitální rychlost. Toto nastavení mimochodem umožňovaly/umožňují i starší modely škodovky.

Příjemným zlepšením naopak je dotyková lišta pod displejem multimediálního systému, kterou se v Octavii ovládá pouze hlasitost a za mě je to mnohem lepší řešení než ty dotyková „tlačítka“, která měla trojková generace po faceliftu. A v tomto se také nový Golf odlišuje, jelikož ten má na dotykové liště také nastavení klimatizace, což není zrovna nejpraktičtější a stejně je lepší používat nastavení klimatizace ve spodní části displeje, což má samozřejmě i Octavia a je to podle mě dokonce lepší řešení než klasický panel klimatizace. Zapomenout nesmím zmínit ani pěkně udělaný head-up displej, bezproblémově fungující (alespoň v mém testovaném voze) bezdrátové CarPlay a hlasovou asistentku Lauru, která funguje v češtině a když se s ní naučíte pracovat, tak měnit například teplotu hlasovým pokynem je fakt příjemné.

Nová Octavia však není pouze o dvou displejích. Ve výbavě toho má mnohem více. Nechybí například řada jízdních asistentů, mezi které patří výborně udělaný adaptivní tempomat reagující nejen na vozy před vámi, ale také na zatáčky na silnici a dopravní značení. V kombinaci s asistentem jízdy v pruhu umí za určité situace (především na dálnici) jet Octavia téměř sama a vy jí jen kontrolujete. Všechny asistenční systémy v nové generaci oktávky fungují velmi chytře, ale někdy jsou na můj vkus až moc citlivé a když se vám některý nelíbí, tak je třeba ho deaktivovat po každém nastartování.

Bát se není třeba ani o praktičnost nové Octavie. Opravdu dostatek prostoru má dvojice cestujících vpředu i vzadu. Přítomno je také mnoho odkládacích míst a zavazadlový prostor se zvětšil na 640 litrů. Pochopitelně nechybí ani řada Simply Clever řešení – novinkou je například USB C u vnitřního zpětného zrcátka, což usnadňuje zapojení palubní kamery.

Škoda Octavia Combi s dvoulitrovým naftovým motorem a automatickou převodovkou je nejen dobře udělané, praktické a slušně jezdící auto, ale nově také elegantní, luxusní a moderní vůz. Chyby nalézám pouze v maličkostech – multimediální systém by zasloužil ještě drobný update softwaru pro větší spolehlivost a zvyknout si je třeba na úplně nový způsob ovládání. Že je tento nový systém horší bych ale určitě neříkal. Je prostě jiný a moderní. Staré pořádky jsou pryč. Novou Octavii Combi pořídíte nejméně za 533 900 Kč (1.0 TSI 81 kW). Moje testovaná motorizaci a výbava vyjde bez příplatků na 782 900 Kč. Mimochodem, věděli jste, že z nabídky zmizelo provedení Laurin & Klement?

Foto: Jaroslav Tomášek