Vzpomínka na Henriho Toivonena
Henri Toivonen se narodil 25. srpna 1956 v Jyvaskyla, tedy přímo v místě konání tradiční a populární Rally tisíce jezer. Závodění měl od mala hodně blízko– jeho táta Pauli sám rally jezdil, stejnou cestou se vydal i jeho mladší bratr Harri, i když nikdy nedosáhl úspěchů svého bratra.
Jako dítě Henri pozoroval kerieru svého táty. Když mu bylo šest, stal se Pauli Toivonen finským mistrem. V roce 1966 pak přišel jeho největší úspěch, vítězství na Rally Monte Carlo. Vitězství mu však spadlo do klína až po vyloučení všech vozů Mini. Tento způsob vítězství mu byl velmi často předkládan. V roce 1986 na Monte vyhrál i jeho syn Henri. Po dojetí do cíle prohlásil: „Nyní je jméno Toivonen konečně očištěno.“
Henri začínal na motokárách, ale od devatenácti začal startovat v rally. Poprvé startoval na domácí Rallye tisíce jezer 1975 s vozem Simca Rallye 2. Spolujezdce mu dělal Antero Linqvist. Pro poruchu musel odstoupit, ale o dva roky později dosáhl na stejné soutěži pátého místa ve své třídě. To bylo s vozem Chrysler Avenger. V následujícím roce začal startovat na podnicích mistrovství světa v rallye 1978 s vozem Citroën CX 2400. Při Acropolis rallye 1978 i v Portugalsku musel odstoupit, ale obdržel nabídku startovat ve Finsku s vozem Porsche 911. Na konci sezony se zúčastnil britské RAC rallye 1978, kterou dokončil na devátém místě.
V roce 1979 startoval na větším počtu soutěží, ale vždy s různými vozy. Až o rok později zvítězil na Arctic rally a obdržel angažmá v týmu Talbot a startuje s vozy Talbot Sunbeam Lotus. Portugalsko nedokončí, ale Rallye San Remo 1980 dojíždí na páté pozici. na konci sezony pak zvítězil v britské RAC rallye 1980, pro kterou změnil spolujezdce za Paula Whita. Bylo mu 24 let a dodnes je tam nejmladším vítězem závodu mistrovství světa.
V sezoně mistrovství světa v rallye 1981 nebyly vozy Talbot konkurenceschopné, protože se objevila skupina B. Jeho spolujezdcem byl Fred Gallagher. Přesto získal páté místo na Rallye Monte Carlo 1982 a dvě druhé pozice v Portugalsku a na San Remu. Pro sezonu mistrovství světa v rallye 1982 tak změnil angažmá a přesunul se k týmuOpel Motorsport, kde pilotoval vůz Opel Ascona 400. S tím získal třetí místo na Acropolis rallye 1982, páté na San Remu a třetí na RAC rallye 1982. pro následující sezonu Opel představil nový vůz Opel Manta 400. Ani ten ale není schopný porážet vozy Lancia 037 a Audi Quattro, takže Henri získává jen čtvrté místo na San Remu. Na konci sezony vítězí pouze na Manx International Rally. Tou dobou ale již u Opelu končí.
V mistrovství světa v rallye 1984 tak nemá žádnou nabídku, takže jen s novým spolujezdcem Juhou Piironenem startují v šampionátu European Rally Championship s vozem Porsche 911 S. I přes zdravotní problémy končí celkově druhý. Přichází aleme nabídka od týmu Lancia Racing na tři starty s vozy Lancia 037. V Portugalsku a na Acropolis rallye 1984 havaroval, ale ve Finsku dojel třetí a získal angažmá na celou další sezonu. V té ale již ani tento vůz nestačí na vozy Peugeot 205 Turbo 16 a Audi Quattro S1. Přesto získává šesté místo v Monte Carlu, čtvrté ve Finsku a třetí na San Remu. Na Sardínii ale havaruje a na čtvrt roku musí přerušit závodění. Lancia ale již připravuje nový vůz Delta S4. ten je poprvé nasazen na RAC Rallye 1985, kde Toivonen vítězí.
Začíná rok 1986, vše se zdá být na nejlepší cestě, Henri je uznáván jako obrovský talent, má vynikající vůz. Vítězí hned na Monte Carlu, čímž dělá obrovskou radost svému otci. To už má znovu nového spolujezdce, Američana Sergia Cresta. Ve Švédsku ho sice zradil motor, ale vše si vynahradil na Costa Smeralda, kde vyhrál. Soutěž v Portugalsku končí tragicky. Domácí Joaquim Santos s vozem Ford RS200 vlétl do lidí, tři usmrtil, dalších 30 zranil.
Další soutěží je korsická rally. Henri má chřipku, ale jede jako blázen. Vítězí v každé rychlostní zkoušce, má náskok přes dvě minuty. Pak přichází osudná RZ 18. Na sedmém kilometru Lancia opouští trať, v kotrmelcích se řítí do propasti, exploduje a hořící končí dole ve strži. Nad místem svznáší mrak černého kouře. Henri a Sergio nemají šanci přežít …
Nikde poblíž nejsou ani diváci, ani pořadatelé. Teprve když vůz nedorazí do cíle a další posádka hlásí v jednom místě požár a hustý kouř, je jasné, že se stalo něco strašného. Na jakoukoliv pomoc je pozdě, z Lancie zbylo jen silně zničené a ohořelé torzo. Mechanici nejsou schopni poznat, co bylo příčinou tragické havárie. Nikdo nikdy to nezjistil a asi už ani nezjistí. Byla to jezdecká chyba? Technická závada? Nebo vliv prášků? Henri bral během závodu hodně léků proti chřipce…
Henri měl manželku a dvě děti, Sergio byl svobodný a bezdětný. Na místě, kde Henriho vůz opustil trať, je postaven pomníček, který je každoročně počátkem května obsypán čerstvými květinami. Dodnes tímto místem vede trať korsické rally.
Tragická havárie na Korsice byla posledním hřebíčkem do rakve skupiny B. Jen několik hodin po tragédii prezident FISA Balestre zrušil s okamžitou platností skupiny B a S. Byly to příliš rychlé a příliš nebezpečné stroje. Henri Toivonen za to zaplatil vlastním životem.
Henriho příběh najdete také ve velmi pěkně zpracovaném videu. My si tak můžeme jeho prostřednictvím připomenout zlatou éru rally a nádherné chvíle úspěchů Toivonena i nešťastný konec s tragickou nehodou, ohořelým vrakem závodního monstra a tedy i konec legendární a nechvalně proslulé Skupiny B.
zdroj: ewrc.cz
