GripTrip: On the road with Franta Máca

Když mi Franta Máca ve čtvrtek 16.5 psal, že vyrážíme na show do Rakouska byl jsem šťastný, zase na závody!! .

V pátek ráno jsme vyrazili směr Großhartmannsdorf na Calyx FMX Contest by Monster Energy. Cesta byla náročná, já jelikož jsem vstával ve 4 ráno jsem toho měl už dost v pravé poledne a Franta za volantem taky nevypadal, že by ho to nějak bavilo.

Právě odbývala pátá hodina odpolední a my konečně dorazili do Großhartmannsdorfu. Celá show byla organizovaná na pole za vesnicí. Dvě rampy, dobrý dopad, nechyběl samozřejmě vip stan a obrovský stan s občerstvením. O přípravu ramp se postaral Martin Shenk a vše krom počasí bylo připraveno na zítra. Přijeli jsme na hotel kde už byla většina aktéru. Nechyběl Kai Haase, Dennis Garhammer, Primosz Pavsic, Johanes Rehfuss, Sandi Medved a Dominik Splitek. V nočních hodinách dorazil také poslední rider Martin Koreň. V sobotu ráno se počasí umoudřilo a teplota přesahovala hranici 20 °C. Hurá jdeme na trénink.

Po příjezdu do areálu už bylo všude veselo. FMX show byla spojená s hasičskými závody a tak od rána už to žilo. Trénink se vydařil velmi dobře. Franta otočil pár flipů a cítil se ready na večerní show. Po obědě jsme měli spousty času a přemýšleli jsme, co budeme dělat. Na konec jsme já, Franta a Martin vyrazili k rybníčku a odpolední siestu. Sluníčko svítilo a já samozřejmě usnul. Po dvou hodinách jsem se probral celý spálený 🙂 Jediná útěcha pro mě byla pohled na spáleného Marvina. ,,Ok razíme na hotel, dáme sprchu a jdeme na to!“ hlásil horský vůdce Franta Máca. Přidali jsme k tomu ještě večeři a čekali na půl 9. Kluci byli připravení a vjížděli do arény. Jako první byl na programu Whip-Contest . Každý rider předvedl dva skoky které byly hodnoceny odbornou porotou. Ve finále měl každý jezdec možnost ukázal tři skoky a to s nejlépe povedlo Kaii Haasemu který tak porazil Martina Koreně a zvítězil. Jeho whip byl neskutečný. Po krátké přestávce přišla na řadu další soutěž LAST MAN RIDING. Jezdci byli rozdělení do dvou skupin po čtyřech a z které poslední dva nepostupovali do finále. První skupina byla složena s Martina Koreně, Dennisa Gerhammera, Sandiho Medveda a Dominika Splitka. I když Splitek předvedl velmi dobré skoky, opouštěl soutěž jako první. Do finále se nedostal ani německý mladíček Dennis Garhammer. Ve druhé skupině startoval Kai Haase, Franta Máca, Primosz Pavsic a Johanes Rehfuss. Navzdory hodně dobrých triků neměl Primosz Pavsic šanci proti backflipům které předvedl Kai Haase a do finále se nedostal ani Franta Máca. Vitězství si nakonec z Rakouska odvezl Martin Koreň, druhý skončil Kai Haase a třetí Sandi Medved. Tsunami flip Martina Koreně byl porotou korunován LAST MAN RIDING 2013. Show to byla vydařená a já jsem si ji hodně užil. Samozřejmě následovala afterpárty z které si nepamatuju vůbec nic. 🙂

Neděle byla ve znamení odpočinku, vzhledem k tomu že všichni odjeli ještě dřív, než jsem se probudil tak jsme se Frantou vydali zpátky na ,,místo činu“. Už od ranních hodin bylo v areálu opět veselo. Rakouští hasiči mají zřejmě velkou výdrž, a když do toho měli ještě v pondělí státní svátek teklo pivo proudem 🙂 . My zvolili opatrné tempo a po dobrém obědě jsme dali pivo a šli zpátky na hotel. Večer jsme absolvovali kilometrovou procházku na večeři a Franta konečně něco vyhrál! Porazil místní hasiče v zabíjení hřebíku zednickým kladívkem a sklidil tak obrovskou dávku respektu!

V pondělí jsme se přesunuli ke Gerhardu Mayrovi. Čekalo na nás 320 km přejezd do městečka Piberbach. Po příjezdu jsem byl opravdu nadšený, takový dům bych si představoval. Obrovský foam pit, čtyři rampy, mega dílna a ještě domeček. Opravdu Gerhard to má zařízené perfektně! Celé pondělí jsme už nic nedělali. Jen pili pivo, jedli pizzu a odpočívali. Za to v úterý nebylo o nudu nouzi. Když odpoledne přijel Georg Fechter s Patrickem Langeckerem, postavila se rampa a mohlo to vše začít. Franta s Patrikem nacvičovali tandem backflip a nechyběl ani bratr Gerharda Mayra, David. Z toho odpoledne vzniklo taky malé video zachycující nejlepší momenty z celého odpoledne.

Bylo to skvělé odpoledne a my ve večerních hodinách opouštěli Rakousko. Čekalo na nás 300 kilometrů domů do Třebíče a já pomalinku zavíral oči a chystal se k spánku. Byl to super trip, velmi jsem si ho užil. Poznal jsem spoustu skvělých lidí a už teď se těším na další. Ale poděkování patří především Frantovi Mácovi.