Test Ford Mondeo HEV (2015): Hybridní Mondeo? Ano, opravdu existuje

Ford Mondeo HEV je první hybridní verzí tohoto modelu a prvním evropským hybridním vozem značky, ale nikoliv prvním hybridem, který Ford nabízí ve svém portfoliu. V roce 2015 se začala HEV verze Mondea prodávat i na našem trhu a již v té době měl vůz třetí generaci „fordího“ hybridního pohonu.

Námi testovaný kousek z Auto ESA z roku 2015 je klasickým hybridem, který je osazený benzínovým dvoulitrovým motorem Duratec HE o maximálním výkonu 106 kW a elektomotorem s 88 kW. Zajímavostí je, že o rekuperaci a startování se stará další 64 kW elektromotor. Toto vše je spojeno vlastní hybridní převodovkou zvanou (podobně jako u Toyoty) eCVT. Celkový výkon soustavy je 140 kW.

Dynamika vozu je v nižších rychlostech velmi dobrá. Elektromotor má slušné zrychlení, avšak při plně sešlápnutém plynu z nuly se vždy ihned přidá i benzínový agregát. V městském provozu při běžném stylu jizdy dokáže ujet Mondeo HEV až 1,5 kilometru čistě na elektřinu (a to i v případě, že se ani jednou nerekuperuje). Za zmínku stojí fakt, že na elektřinu lze jet až do rychlosti 125 km/h. Z nuly na sto se auto rozjede za 9,2 sekundy. Po městě se průměrná spotřeba pohybuje kolem 4 až 5 litrů na 100 kilometrů. Při jízdě mimo město pak kolem 6 litrů na 100 kilometrů. Na dálnici je spotřeba nejvyšší – zhruba 6,5 litru na 100 kilometrů. Maximální rychlost tohoto Mondea je 180 km/h (při jízdě touto rychlostí si auto průměrně vezme 10 litrů na 100 kilometrů). Nejvíce se tedy Mondeo HEV hodí do města, kam je to opravdu ideální vůz, ať už spotřebou nebo komfortem. Mimo město je dynamika vozu o poznání horší. I když je udávaný celkový výkon 140 kW, není to moc znát. Akcelerace je ve vyšší rychlosti podprůměrná. Úplně největší chyba je, že při akceleraci a zapojení benzínového agregátu se z motoru ozývá nepříjmený hluk vytočeného motoru a to v libovolné rychlosti. Stejně je tomu ale i u hybridních vozů značky Toyota.

Vyzdvihnout musíme podvozek. Ten, jak je u Mondea zvykem, je opravdu nadstandardní. Dokáže si poradit snad se vším, co na českých silnicím můžete potkat. Ať už to jsou díry, nerovnosti nebo cokoliv jiného, tak si s tím podvozek bez problému poradí. Žádné rány od nápravy, žádné houpání, v zatáčkách se drží jistě a řízení je přesné. Podvozek je prostě skvěle naladěn a díky tomu jsou jízdní vlastnosti opravdu výborné. Důkazem kvality budiž to, že námi testovaný kousek měl v době testu najeto téměř 200 000 kilometrů! Co musíme vytknout jsou brzdy – jak je u hybridů zvykem, tak účinnost brzd v první chvíli brždění (při mírném sešlápnutí pedálu), kdy začne rekuperace, je velmi nízká. Při silnějším sešlápnutí se ovšem reakce dostaví skokově. Na to si je potřeba zvyknout.

HEV verze se, kromě nápisu „Hybrid“ na dveřích, na designu exteriéru ničím neliší od běžného Mondea. Existuje však pár specifik tohoto typu modelu. Například, že hybridní verzi nešlo koupit jako kombi nebo jako liftback, pouze jen jako sedan. To se od letošního roku konečně změnilo a hybridní Mondeo můžete mít i jako kombík. Zvláštní jsou také 16palcová kola s neobvyklým rozměrem 215/60 (neobvyklé rozměry jsou u Mondea, bohužel, standard), která vypadají až směšně malá oproti „macaté“ karoserii Mondea. Důvodem, proč to zmiňujeme, je, že se jiná kola prostě k hybrídnímu Mondeu pořídit nedají – pro tuto variantu jsou vyhrazena pouze tato desetipaprsková.

Design vozu je velmi nadčasový, působí agresivně a zároveň elegantně (především díky chromované masce, která nápadně připomíná styl značky Aston Martin). Naneštěstí se najde pár drobností, které dojem z jinak perfektního provedení kazí. Například, kvůli tvaru zadních dveří, je skoro až nemožné je otevřít při parkování na úzkém místě, třeba v obchodním centru, tak, aby bylo možno pohodlně vystoupit a zároveň neomlátit vedle stojící vůz. Další nepovedenou věcí je otevírání kufru, zvednuté víko kufru je totiž velmi nízko. Vstupní prostor do kufru není také zrovna největší.

Interiér vozu je skvělý. Umístění ovládacích prvků je přehledné a logické. Velmi netradičně řešený je palubní počítač a budíky, respektive jediný budík umístěný uprostřed. Na něm je ručičkový tachometr. Otáčkoměr zcela chybí, ani v nastavení palučního počítače jsme ho nenašli. Co nám trochu chybí je možnost digitálního tachometru, který také v nastavení nebyl k nalezení. Na každé straně prostředního budíku je samostateně ovládatelný palubní počítač. Vpravo pro ovládání rádia, navigace, telefonu, klimatizace a podobně a vlevo pro informace o jízdě, efektivitě rekuperace a nabití baterie. Každá strana se ovládá šipkami na té straně volantu, kde je umístěna. Toto je asi nevětší specifikum verze HEV. Ostatní prvky interiéru jsou totožné s verzemi se spalovacím motorem. Infotaiment je jednoduchý a přehledný, ovšem dotykový displej občas nereaguje, nebo reaguje nepřesně. Co se nám velmi líbilo, bylo zobrazení toho, co vůz momentálně využívá, jestli elektromotor, nebo motor a nebo oboje. Na druhou stranu tyto informace se dozvíte pouze z velkého displeje. Většina hybridů ukazuje symbol EV i v kapličce přístrojů v momentě, kdy jedete na elektřinu, což je praktické.

Sedadla jsou pohodlná, dokonce i pro objemnější lidi. Vyhřívání funguje rychle, stejně tak topení. U řidiče a spolujezdce je místa dost. Zadní místa jsou také komfortní, ale jen do chvíle, než si tam sedne někdo, kdo je vysoký nebo má dlouhé tělo. V tom lepším případě pak naráží hlavou do stropu a nebo musí mít ohnutý krk. Trochu zvláštní je prostor pod prostředním displejem na středové konzoli, který je přístupný i z boku a umístěné věci tam moc nedrží. Jak bylo již zmíněno u exteriéru, opravdu jedna z největších slabin je kufr. Mondeo se spalovacím motorem má objem zavazadlového prostoru 525 litrů, ale u hybridu, kvůli umístění baterie, je objem snížen na 383 litrů. Navíc, kvůli baterii je přibližně uprostřed podivný schod. Na převážení rozměrnějších věcí to tedy opravdu není.

I přes pár menších nedostatků je Mondeo skvělé auto, které lze doporučit každému, kdo chce komfort, spolehlivost, kvalitu a funkční hybrid. Nejvíce nás překvapilo, že ačkoliv, jak již bylo zmíněno, měl vůz najeto téměř 200 000 kilometrů, tak vše fungovalo jak mělo. A troufneme si tvrdit, že i servisní náklady hybridu (pokud nedojde k poškození baterie) budou nižší než u dieselové varianty s podobným nájezdem.

Za zapůjčení vozu děkujeme společnosti Auto ESA.