Test Mazda CX-30 2.0 e-Skyactiv G150 AWD: Atmosféra, manuál, 4×4 a schopný podvozek. Je třeba říkat víc?

Mazda CX-30 byla představena na ženevském autosalonu v roce 2019 a zařadila se mezi již vyráběné crossovery CX-3 a CX-5. Trochu nelogický název možná dostala z toho důvodu, že vůz s názvem CX-4 již automobilka prodává. A to sice v Číně. Vzhledově se podle mě CX-30 vážně povedla. Je to sympatický crossover s nádechem kupé a klasickými tvary Mazdy, které se mi osobně dlouhodobě líbí.

Pod kapotou japonského vozu jsou pro Mazdu typické (a pro ostatní automobilky netypické) motory. Tedy dvě verze atmosférického dvoulitru e-Skyactiv G a revoluční e-Skyactiv X. „Géčko“ má buď 122, nebo 150 koní. Technicky nejzajímavější „iksko“ pak má 186 koní. Zajímavostí je, že Mazda nabízí řadu specifikací.

Není tedy problém chtít manuální převodovku a pohon všech čtyř kol jako má testovaný kousek. Tato dnes neobvyklá konfigurace je k dispozici pro 150 a 186 koňovou variantu. Já mám pod kapotou tu slabší s atmosférickým dvoulitrem, který ovšem splňuje nejpřísnější emisní normu. A to díky mild-hybridní technice a deaktivaci poloviny válců při nižším zatížení. Motor je pochopitelně vybaven také filtrem pevných částic. Důležité ovšem je, že přestože je motor vybaven těmito moderními vychytávkami, které snižují emise, tak to řidič nemá téměř šanci poznat. Nástup výkonu atmosférického motoru je lineární a pokud od něj chcete zkrátka co nejvíce výkonu, tak ho musíte vytočit. Radost je pracovat i s šestistupňovou manuální převodovkou.

Čtyřválec e-skyactiv G nabízí již zmíněných 150 koní a 220 Nm, díky čemuž zvládne Mazda zrychlení z 0 na 100 km/hod za 9,1 sekundy a maximální rychlost je 195 km/hod. V reálném provozu má motor tak akorát výkonu. Dlouhé převody a absence turba ovšem způsobují, že na dálnici musíte při potřebě výrazněji zrychlit podřadit i o dva rychlostní stupně, což snižuje komfort jízdy. S dálniční jízdou se také pojí hlučnost v kabině vozu. Velkou pochvalu si zaslouží podvozek, který je tužší, ale dobře tlumí a je perfektně ovladatelný. A to přestože má Mazda CX-30 jednoduchou zadní nápravu. Příjemně jsou naladěny také brzdy a řízení. Pokud rádi řídíte, tak tohle je crossover pro vás.

Moje nadšení z CX-30 pokračuje i uvnitř vozu. Interiér Mazdy je moderní, pěkně vypadá a nikde nic nevrže. Ještě důležitější mi ale přijde, že Mazda má přehledný a dobře fungující multimediální systém bez dotykové obrazovky se skvěle integrovaným systémem Apple CarPlay a detailní možnosti nastavení jízdních asistentů včetně fyzického tlačítka, který je prostě a jednoduše vypne. Přestože testovaný kousek nebyl zdaleka v plné výbavě, tak jsem jen složitě hledal něco, co by mi v autě chybělo. Vše potřebné totiž auto má. Posuďte sami. Ve voze nechybí například vyhřívané sedačky i volant, automatická dvouzónová klimatizace, senzory, parkovací kamera, již zmíněný multimediální systém či LED světlomety s pěknou grafikou. Akorát nechápu, proč denní svícení spoléhá na klasickou žárovku. Špatně na tom není CX-30 ani s prostorností. Do kabiny vozu se pohodlně posadí čtveřice dospělých a zavazadlový prostor má objem 430 litrů. Řidič si navíc za volantem najde velmi příjemnou pozici – sedí se hezky nízko jako v normálním hatchbacku.

Mazda CX-30 je na první pohled moderní crossover jako každý jiný. Když se s CX-30 ovšem svezete, tak zjistíte, že řadu věcí dělá Mazda tak, aby uspokojila náročnějšího řidiče, který má rád „klasická“ auta. I když tedy nemá astronomický výkon, převratné technologie či nejlepší jízdní vlastnosti, tak vše dělá tak nějak dobře, což z ní dělá běžné normální auto, do kterého ale bude člověk každý den rád usedat a těšit se na jízdu s ním. Poměrně unikátní je pak kombinace atmosférického čtyřválce, manuálu a pohonu všech kol. Co se ceny týče, tak Mazda CX-30 začíná na 594 900 Kč a testovaná motorizace stojí 718 900 Kč.

Foto: Jaroslav Tomášek