• Přezdívka: Jankáč
  • #3
  • Debut: 1995
  • Kategorie:
    Pitbike FMX
  • Datum narození: 24.2.1981

BIOGRAFIE (profesní):

Motorky pro mě znamenají  opravdu dost!!!

Je to už poněkud delší dobu, ale matně si vzpomínám, že to bylo někdy kolem roku 1995 co jsem začal jezdit na trošku kloudný „krosině“. Jinak jsem dráždil „fichtla“ od svých devíti let na louce u baráku. K motokrosu mě trošičku vedl od malinka můj taťka, který závodil za svojí slavnou jezdeckou kariéru s Faltou, Baborovským, Churavým a ostatními špičkovými jezdci té doby.
Takže, dá se říci, že jsem měl motokros trošičku v krvi právě po Pepkovi a samozřejmě jako každého kluka mě bavilo šťourat se v motorkách.
Mezi další oblíbené sporty patřili v té době fotbal, hokej, kolo, tenis no a prostě to co v té době bylo dosažitelné. Nakonec Motokros vyhrál a vše ostatní šlo stranou! V současné době si fotbálek či hokej dám tak jenom o zimní přípravě, kdy mi doplňkové sporty pomáhají dostat se do správné formy.
Motokros mi hodně dal a taky hodně vzal. Vždycky to byl super pocit rajtovat na motorce, která pode mnou vrčela a dávala mi pocity, který bych nikde jinde nezažil. A když si pomyslím, co všechno se dá s touhle mašinkou zažít, tak se mi mnohokrát až zatají dech. Pokud mě někdy v životě potkali smutky, krize – tak to snad vždycky byla motorka, co mě spolehlivě vytáhla ze všech smutků a chmur. Skoro pokaždé :-). Na chvíli zapomenete na starosti okolo a jste v úplně jiném světě – ve světě, kde voní benzín, řvou motory, létá tráva, hlína a kamení… Abychom se trošičku pohnuli z místa…

 

2011

2010

2009

Odprásknul jsme ho asi nejvíce tím, že jsem si pořídil nový mobilní dopad pro Show přímo na automobil no a ukončil jsem po více incidentech spolupráci na dobro s T.Bártou a R.Bílkem a začal jsme skákat pouze s Martinem Marešem. V trvání tohoto roku jsme se všichni ještě párkrát objevili po hromadě v arénách na posledních FMX akcích pořádané Rudolfem Novákem. Ke konci tohoto roku tento organizátor zkrachoval v tomto oboru a dluží všem jezdcům velké peníze. Já mu moc děkuji za jeho akce, které byly úžasné a mě vytáhli do čela a otevřeli mi novou cestu FMX mini životem. I když mi dluží peníze chápu to! Dělat takovou show není sranda a odvíjí se na tom spoustu věcí kolem sponzoři, počet lidí v hale atd. NENÍ TO PRDEL a kdyby byla dělá to každý druhý!!! Děkuji Rudo ještě jednou. V tomto roce jsem už párkrát skákal na new mob. dopad, který se zalíbil snad úplně každému nejen  v ČR ale i ve světě dokonce i jedné organizaci v Litvě, kam jsme i za nedlouho odjeli a sklidili strašně velký úspěch. Už jen z show i z rozsekaných motorek, které nepřežili z některých triků. Hlavně jsme odjížděli z daleka domů živí a zdraví a já byl strašně rád za všechno!!! Děkuji i za tento výlet hlavně Miroslavovi Němcovi za doprovod a překlady díky Míro a příště nás na tu diskotéku snad pustí!!)))) Na konci tohoto roku mě oslovil jeden nejmenovaný člověk, který procestoval celý svět a především i Čínu. Mě oslovil jestli bych nechtěl dělat s ním vlastní PITBIKY a že prý mě sleduje už delší dobu a neví o někom jiném, kdo by lepší zvládnul věci ohledně tohoto sportu. On Finance a já ten zbytek. Po delším váhání a po konzultaci všech lidí po ČR i ve světě, jak jsem zjistil jak to tady chodí a nikdo se nesnaží o nic jiného než vydělat prachy, tak jsem neměl důvod proč ne a kývnul jsem na to. Pod podmínkou že opravdu on bude financovat a já ten zbytek – ale to bylo to nejmenší a to přesně chtěl!! Za nedlouho tu byl návrh jet do Chiny a osobně projet křížem krážem tuto velkou zemi a poznat výrobu těchto strojů. Je pravda, že jsme už měli místo, kde byl náš cíl, ale už jen poznat Chinu z blízka bylo nesmírně krásné. Tuto část zemi jsem opravdu poznal a je to pro mě šok a další zážitky na celý život, které už mi nikdo nevezme 🙂 Rozhodli jsme se pro jednu z nejlepších fabrik, která dělá nejlepší pitbike do USA!! Hlavně co je super,  že uznávají moje jméno byly velice vstřícný a váží si mého vývoje, rad a času s komunikací (s fabrikou komunikujeme mezi sebou velice často a spolupráce je perfektní) popravdě je to nejlepší co může být. Odstraňuji chyby a vyvíjím Pitbike přesně podle toho co to chce a jak se chovají v terénu a pod…!!! Po návratu a konzultaci s fabrikou jsme pro stroje, které jsem navrhl a které budou stále v budoucnu přibývat založil svojí vlastní značku (FROO) (Pod touto značkou budete poznávat jen to nejlepší pro Pitbike svět, můj vývoj, moje stavby pitbiků, další věci potřebné pro tento sport a další a další bude postupem času stále přibývat)
Slibované Pitbike by měli dorazit začátkem př. roku v jarním období! Nahlédnout na ně můžete v aktuálním e-shopu…

Rok 2008 

Fajn začátky, sehnal jsme starší buldozer a začal jsme tvořit jak jen to šlo park. Vyžadoval i hlavně Fonnpit s kterým jsem stále nechtěl otravovat Libora a který byl nezbytně nutný pro stále zdokonalování, které budoucnost vyžaduje!!! Nic méně všechno se mi podařilo s pomocí BOŽÍ tak nějak udělat v rámci možností. Víte dneska v téhle republice něco udělat není jednoduchý v USA je to sranda, ale tady je to samej Debil, když to tak vulgárně řeknu asi každý závodník ví o čem mluvím. Nic méně doma tu máme jednoho taky takového. To je člověk kterého nemá rád nikdo ve vsi a dělá nepříjemnosti po úřadech – Jinak v celku se chová jak indián plíží se a pak zabijí přímo dopisy s toho nejhoršího zdroje, který si s vámi potom lehce poradí!
Takové by Matka Příroda měla házet hnedka do Zmetků!!! Zbytek světa by to měl pak o hodně jednoduší, ale to je taky ze soudku života! Kdyby byl někdo kdo se o něj postará byl bych mu zavázán J Popojedeme nic méně – trénování – akce všechno šlapalo jak po másle. Náhodou se tady objevil na FMX scéně jeden pořadatel jménem Rodolf Novák, který začal dělat show v arénách a propojený na seriál Mistrovství světa NIGHT OFF THE JUMPS. Jako jediný z mála se nažil obohatit celkoví program už jen o MTB a PITBIKE a na rozdíl od ostatních pořadatelů se snažil udělat věci jinak než doposavad. K tomu to pořadateli jsme se za krátkou dobu dostali i samozřejmě mi a pomohl nám i v tom Líba Mouka, kterému tak tím děkuji. Pro ČR jsme byly špička a nebyl tedy problém se dostat do arény. Několikrát nás při akcích doprovázel i jeden z nejlepších na světě a to Travis Hard USA. Nic méně tento rok byl opět parádní. Poznal jsme strašně moc lidí a ze vším jsem se dostal strašně daleko po všech zkušenostech a jízdách na těchto bezvadných motocyklech, které frčí dnešním světem!!! Tedy překrásný rok bez zranění, který se mi vryl jako inkoust do papíru.

Rok 2007

Už přes zimu jsem v hlavě přemýšlel a nevěděl jsem co budu dělat bez motorky. Noha byla skoro v cajku a já měl za sebou dlouhou cestu o chodících berlích a z nudy zrovna akorát, když jsem začali dáfkovat číňani první stroje, jak čtyřkolky tak pitbiky….  Já samozřejmě abych nemusel chodit pěšky si pořídil tito stroje a vozil berle na zádech po Vlašimi a čurdil městskou policii J Po úplném vyléčení a vyndání lešení z nohy za živa jsem se zase naplno otřepal a začal něco dělat. Prodal jsem první čínský jebky na kterých jsem blbnul co jsem byl nemocnej a koupil jsem si  pro prdel a že začnu zase vrkat KTM 250 (4T) a k tomu si ještě doložil  v té době jednoho z nejlepších pitů na trhu od firmy Sette Saxe. V hlavě jsem toho měl moc a na pitbiku mě to dost bralo .Do toho tu probíhaly Fošnovi první Pitbike závody, který jsme hnedka vyhrál a to jsem měl jednoho z nejhorších pitů na těchto závodech….Mezi tím přes týden jsem stále krosil, když né na veliký KTM, tak na malý. Stále jsem se zdokonaloval v jízdě na pitu a pořád něco vylepšoval ….když už nebylo co rozhodl jsem se postavit rampu a skákat na těchto motorkách a začít dělat exhibice…Netrvalo dlouho a brzo přišli věci ve skákání jako na velký motorce a já se rozhodl někde ukazovat tuto show. Nějak se to rozkřiklo tak rychle a já si nepomyslel a už vůbec ne to že bude o mojí show poměrně veliký zájem na tu dobu. Zanedlouho tu byla jedna akce přímo  ve Vašimi, kterou pořádali kluci místní. Nebylo ani potřeba a pitbike show se ukázala v pravím světle a přímo na akci ve Vlašimi. Tato akce se poměrně dost povedla a do budoucna chytili dosti velké obrátky……. Ještě tento den v pozdních hodinách jsem se přesouval na první MČR v Motokrosu do Lokte nad Ohří, kde měl jet můj brácha  a já že to opět zkusím abych to úplně nezapomněl. Měl jsem bezvadnou motorku na tu dobu 4T a to bylo nejlepší co mohlo být a nevyžadoval tento stroj takovou přípravu fyzickou jako stroj 2T.Nic méně po raním probuzení jsme se probudili do velice nepříjemného dne – NEPTEJTE SE CO SE STALO – Ukradli nám tři motorky v hodnotě 600 000 korun. To bylo snad to nejhorší co se mi za život stalo a nepřeji nikomu ten pocit, když se něco takového stane!!! Fuj!!! Tak že opět jsem zase začal od 0 a byl jsem -dvě stě tisíc v mínusu!!!Každopádně jednoduché to bylo v tom že jsem mohl naplno dělat už jen jednu věc a to Pitbike Fmx end MX.Během tohoto roku jsme se vypracoval natolik že jsme uměl triky jako na velký motorce a to bylo fajn….. Přesně koncem tohoto roku společně s T.Bártou s kterým jsem skákal tak nějak od začátku a postupně přibývající dva jezdci M.Mareš a R.Bílek. První salto po dlouhých trénincích, které absolvoval u Libora Podmola do Foonpitu zaznamenal T.Bárta hnedka na první naší Show ve Vlašimi. Sklidil obrovském aplaus a hodně lidí překvapil – byl to hodně krutej a dobrej začátek a odpálil tak otočky na pitbiku v zad……Já tak nějak jsem od salta v zad nechtěl ani připustit a už vůbec ne to dělat. Prostě jsem tento trik nechápal a potom co jsme polehával v nemocnicích jsem na to ani nepomejšlel. Nic méně zanedlouho už sem pomýšlel a věděl jsem že bez salta v zad budu 0 i když jsme dával jako jedinej nejvíc triků. Dva týdny jsem jezdil k Liborovi u kterého jsem se to učil do molitanu a žádná sláva. První dny ty byly fakt kruté a za nohy mě tahaly ven kdy sem to píchal rovnou hlavou dolu a motorka na mě J No posledním koncem týdne už to bylo poměrně dobrý žádný moc zlepšení, ale připadalo mi to že se to naučím daleko lepší na hlínu. Zabalil jsme si všechny fidlátka a hurá k nám domu na park který byl ve vývoji, ale základ byl daný – rampa – dopad – rozjezd!!! V první zkoušce salta vzad jsem šel do nechtěného flipu cunami a vypadl jsem s tohoto triku jako papírový čert, ale na motorce jsme neseděl a finální závěr byl dojezd bez motorky a dopadl jsem samostatně mimo dopad. Tedy nepovedená akce motorka dosti s ohýbaná! Jak vím z motokrosu, když se bojím a vykašlu se hnedka na to je to špatný urychleně jsme šel do dílny porovnat základní věci a hurá na druhý pokus!!! Tento pokus jsem konečně odjel na 1 z velmi zatnutými půlky, který mi zůstali do dneška J To bylo na závěr tohoto roku a já ukončil sezónu, tak jak sem nikdy nepočítal a odpálil jsi otočky v zad… Pořád to do dneska nechápu…

Rok 2006

Po návratu zpět se doba poměrně šoupla a kluci kteří byly na stejné úrovni Libor atd… už byly o 100% jinde a myslím co pamatuji trénovali flip což bylo na tu dobu a na dobu jejich ježdění neuvěřitelné sám Kuchta řek, že je to supr……Hnedka z Jara jsem pokračoval v tom, kde jsme skončil. Seznámil jsem se ze Zdendou Fuskem, který se taky ocitl na scéně FMX a lítal poměrně taky dost dobrou kládu. První víkend jsem si udělal hnedka výlet k němu na park abych změnil prostředí a trošku se ve dvojici otrkal……Byl to perfektní víkend a já si začal užívat FMX život….žádná dřina radost pohoda a zábava….a stres jestli mám peníze či ne nebyl, protože proti MX to byla všechno procházka růžovou zahradou maximálně půlky sevřený se rozjet z nova po pauze zimní na rampu… Ale to tak prostě strach je je lepší se trošku bát…. Po super vydařeném víkendu mi něco po týdnu volal Zdenda a povídal mi hale Vole mám akci někde tam u nich na Fotbalovém hřišti —- říkám pecka ať semnou počítá! Tak že všechno fajn, černá kára připravená a starka moje semnou jela, tak že sem jel jak „mazák“ na první show s vyvoněnou motorkou a ještě vedle mojí kostičku co víc si může člověk přát 🙂 Nic méně vás musím zklamat, ale odjížděl jsem ze show v trošku v horší káře než v které jsme dojel, jmenuje se 1203 a vezli mě přímo do nemocnice. Něco málo k show… – Podcenil jsme rychlost a přelétl jsme mom. dopad asi o 4 metry na rovinu a ještě jsem s toho vyskočil….. Tak že jsem skončil z velkou bolestí a přímo nad kotníkem obě dvě zlomené kosti. Jak rychle jsme začal, tak rychle jsme skončil jedno ale bylo dobré, že jsem si nezlomil nohu, kterou už jsme jednou měl. V minulé noze jsme měl vážné komplikace ohledně hybnosti prstů…. Nic méně tohle nebyl taky žádný med – to co jsme si při léčbách předchozích nemocnicích říkal že nechci mýt – byla to taková fešácká konstrukce, tak co si myslíte jak to dopadlo… Po operaci jsem se probudil a měl sem jí tam lešení jako bejk a já tomu nemohl uvěřit. Jen jsem nadával a proklínal se!!!! Zbylí rok jsem se dával kompletně do kupy a řekl si že na velkou motorku a fmx už ani nepomyslím….. Koupil jsem si elektrickou kytaru a snažil jsem se probrnkávat mým nemocným životem cestou k úplnému uzdravení…

Rok 2005 

Tento rok začal velice slibně. Díky tomu že se mi poprvé v kariéře podařilo sehnat finanční podporu, rozhodl jsem se absolvovat měsíční přípravu v Itálii a to na stroji 250ccm. Byl to nejlepší a nejhorší můj výlet. Nejlepší v tom že jsme tam měl perfektní zázemí u Paulů –  dobří závodnící a známí no a špatný v tom, že „dvěpade“ si semnou dělala co chtěla a já nemohl ani popadnout dech… Tedy celý měsíc jsme dostával od ní takovou nálož, že mi s toho bylo fakt smutno a do breku a těšil jsme se domu na 125ccm. Víckrát jsme řek že nechci 250 do baráku tedy když to nebude dvoutakt…Po příjezdu domů jsem si týden odpočinul a jel jsme před MČR trénovat a vyzkoušet dvacku. Řeknu vám takovou palici jsme letěl a říkal to i Mecháňa.To mě jenom stále jebal a možná to bylo dobře…. Časy co jsme jezdil jsem nikdy nezajížděl a fyzicky jsme si mohl dovolit jet i na plno 40 min a věřte to už je doba… Přišel konečně první „ofiko“ závod MČR a to Pacov. Velice dobře připravený stroj a nadměrná tréninková píle se hned začátkem sezóny odrazily ve výsledcích. Po dvou závodech MČR jsem byl na 6. Místě. Další dny jsem měl obdržet druhou část finanční podpory kterou jsem měl přislíbenou, ale marně. Bohužel sponzor nedodržel podmínky smlouvy a finanční prostředky na druhou polovinu sezóny nezaslal. Byl jsem nucen omezit trénink, počet závodů a nakonec sezónu předčasně ukončit. Bylo to tak a blížil se opět konec mé slavné kariéry. Potom všem co jsem prožil to bylo opět tady a nebylo cesty zpět. Nedostal jsem ani jednu nabídku a nešlo hold nic dělat….To byl přesně ten impuls udělat zásadní rozhodnutí a poslechnou Petra Kuchaře…a věnovat se naplno už jen FMX Frestylemotocrosu. Koncem tohoto roku jsem prodal všechno co jsme měl moto, auto atd…. a začal žít život FMX Ridera. Koupil jsme si rychlou dodávku, postavil rampu a menší park u mě na zahradě no a pořídil jsem si přes KTM Pana Kuklíka 250ccm.V té době jsem se i velice dobře domluvil a skákal jsem pod jejich teamem. Konec tohoto roku, kdy jsem to odpálil se všechno vyvíjelo poměrně dobře a já tak nějak zvláštně ani nevím či dobře nebo špatně ukončil rok ve zdraví a na půl v krachu s cesty motocrossaře a začatou jízdou Fmx ridera.

Rok 2004

Nejúspěšnější po jezdeckých výsledcích. Sice to byl rok hodně bláznivý, ale pro mě skončil jak nejlépe mohl v tom co jsem stihnul. Bylo toho fakt hodně už jen že jsme se seznámil teda né, že bych ho neznal kluka jednoho Kuchtu Kuchťáka a začal u něj skákat na rampě a věnoval se trošku FMX. Vzpomínám si slova Petra pojď jezdit má to budoucnost uvidíš. Párkrát jsem sním byl na akci a naučil mě strašně moc za tak krátkou dobu mám ho rád nejvíc ze všech FMX pilotů. Objevil jsem se na prvních akcích, kde začal Kuchta poprvé rozjíždět svoje mega show. V té době přesně začali i skákat a naplno se věnovat show Libor Podmol, Koreň, Lieman atd… Objevovali se i tací Greg,Pilník a Bártová, na 85ccm což bylo krutý, ale dávali to dost… To byla doba kdy se tady začal vyvíjet dost FMX sport. Nejvíc ve předu byl Kuchta a pak to bylo dost na těsno….Nu já měl v tu dobu v hlavě tak motocross, že sem se věnoval co nejvíc jemu… prozatím…

                                                                                                 
Rok 2003

Mluvil jsem o předchozím roku ,tak to se také vyplnilo a já se zařadil mezi ostatní zraněný závodníky……Tedy kopec smůly byl na obzoru! Do půlky sezony celkem slušné výsledky, ale na Mistrovství ČR v Superkrosu v Kramolíně jsem měl těžký pád na dvojáku a zlomil jsem si holení kost. Následovala hnedka v blízkém okolí myslím, že to bylo v Plzni operace a sezóna pro mě skončila. Je to asi hlavně tím že tuto sezónu jsem strávil moc času na autě, které jsem si koupil v minulém roce a z mým tehdejším mechanikem Tondou Fulínem jsme moc pracovali a na tito závody jsem i poprvé tímto autem dojeli k třetí hodině raní. Jak víte není to úplně ideální čas jít spát před MČR. Už v tréninkách sem cítil strašnou únavu a toto se mi vymstilo. Vždycky jsem měl a chtěl mýt vše na 100% nachystaný a někdy to nešlo a já tomu obětoval nejvíc a nebral jsme ohledat na čas a zapomínal jsme že potřebuji být v té nejlepší formě!!Proto radím všem nepřehánějte to a radši, když to nevyžadují okolnosti dělejte vše v klidu – vaše zdraví je přece důležitější. Je to těžký dneska už bych to nehrotil, protože v té době jsme myslel, že když něco dokážu tak se někam dostanu či chytnu sponzora, ale opak byl pravdou…..Toto zranění se samozřejmě odrazilo na konečném umístění v seriálech Mistrovství ČR. Taky musím podotknout néé, že bych byl rád za mé zranění jo, ale tak nějak když to shrnu jak se říká že vše je k něčemu dobré – Našel jsem si krásnou holku kterou mám do dneska – občas mě pěkně víte co, ale už se zklidnila a je to cajk 😛 I když dost bolestivý rok to byl přinesl mi nejkrásnější roky mého života. 

Rok 2002

Po konzultaci a s bráchovým absolvováním dvou let na KTM za dealera pro ČR Jaroslava Kuklíka KTM Sette mě přesvědčil, ať jedu tuto moto, že je to super a jakoukoliv pomoc vyřeším v nedalekém servisu KTM ve Vlašimi což mám cca 5km na rozdíl od jiných prodejců Japonských motocyklů. Bál jsme se poměrně dost, ale  dneska vím, že to byla volba nejlepší co jsem udělat mohl. Do roku 2000 byla KTM fakt špatná moto, ale od roku 2001 vstoupila a dalšími roky a trvá do dneška jako jedna z nejlepších motorek ve světě a slaví několik titulů. Vzpomínám si, že s bráchou jsme přesvědčili přes stovky lidí ,aby šly do této motorky. Já vděčím Panu Kuklíkovi za další bezvadnou spolupráci a díky jemu jsem se opět dostal tam kde jsem. Děkuji Pane Kuklík Děkuji i jeho klukům Víťovi a Martinovi za fajn kamarádství, kalby a závodnické přípravy – díky kluci bylo to fajn…….
Do tohoto roku jsem neměl ani jednu zlomeninu krom odřenin a pod… a kámoši a závodníci kolem se divili že mi ještě nic nebylo. V podstatě sem měl vždycky styl i jako můj brácha agresivní jízdu napohled a celkově razantní no a já měl trošku víc „rozstřelenější“ styl jízdy – prý na hraně pádu))) Koncem tohoto roku jsem se dostal k mému prvnímu vozidlu na úrovni a potřebný k závodění – byl to vůz značky Iveco Magirus z roku 1979 obytný. Nebyl teda v nej stavu ale já jsme měl z něj Vánoce. Trošku nějaká půjčka ale to se nedalo nic dělat…… 

Rok 2001

Konečně přišlo něco pozitivního a ježdění se začalo výrazně zlepšovat. V tomto roce jsem udělal Krajského přeborníka v Českém seriálu Motocross a skončil v celkovém pořadí  na 1 místě v kubatuře 125ccm.Krajský přebor se nám vždycky líbil, jak mě tak Taťkovi byly tam dobří lidi parta atd… Někdy na starý kolena se tam vrátím do veteránů))) I přes uplynulý roky jsme se účastnili kvůli zkušenostem jízdy atd.. MČR – Tady to bylo už docela mazec a začalo to nabírat dost obrátky. Každopádně když sem začal vyhrával KP, tak sem si myslel že už nejedu tak pomalu a nebudu kecat (ale myslel jsme si že jedu dost palici. Některý závody jsme vyhrával i o dost ve předu) No ale tato myšlenka mě při nástupu do MČR brzo přešla. Od té doby jsem byl radši myšlenkou hodně v zadu a zůstalo a chci to mýt tak radši do dnes je to tak lepší 🙂 Člověka to moc nepřekvapí hihihihi. No prostě to byl mazec. Každopádně se začínalo úplně od začátku byl to obrovský bum!! První závody si vzpomínám že jsem se ani nekvalifikoval a já byl dost naštvaný. Tento podnik vyžadoval dost větší přípravy ve všem – kondiční přípravu, trénink na moto, finance atd….Něco zvládat šlo ale něco také neeee. Prostě nejde všechno najednou a musí se postupně. Pak-li, že nemáte rodiče milionáře a všechno vám nekoupí. Vím že peníze nejsou všechno, ale je to víc než půlka co potřebujete. V dnešní době v této republice si za peníze koupíte všechno. Tím mám namysli i vstup do teamu. Tak že asi chápete o čem to je……

Rok 2000

Nastoupil jsme na místo Vojny hnedka vedle mého učiliště automechanik, kam jsme chodil do školy. Na rehabilitační ústav Kladruby. Bylo to tam fajn a byl sem takový poprask a nakonec jsme skončil v přírodě u zahradníka, kde jsem byl šťastný jako blecha. Nikdo se tam nemohl dostat a já hnedka po dvou týdnech jsem  tam byl….U Fajn zahradníka a fajn lidi kolem a měli pochopení pro závody….. To bylo Sochou…V té době nějak umřel Děda, kterému bylo kolem 85 let a odkázal každému z rodiny a že je nás dost né tolik peněz, ale bylo to skvělí nebo takhle – jak byly pobožný mojí předci tak to bylo Boží!!!V tu dobu mi i nabídl do menšího teamu jestli bych nechtěl jít jezdit Honza Blažek, kterému vděčím nejvíce po rodičích za největší výpomoc a újmu. Dal mi hlavně práci kterou jsme pro jeho firmu Balící stroje dělal u nás doma na fréze a spousty dalších co mě přivedlo zase zpět do závodění. Hodně jsme se naučil a to byl asi takový bum co jsme se osamostatnil. V tu dobu i skončilo takové to ježdění po závodech s rodinou – brácha se chytil taky dobře mimo a začal taky jezdit pod menšími teamy a vídali jsme se už jen na závodech jako konkurenční závodníci a nebo málo doma či na trénincích. Taťka se už jezdil jen koukat mimo na závody a staral se co nejvíc o firmu, která už nebyla to co vždycky byla.

Rok 1998/99

Nadešel problém kterého se báli hlavně naši no a mi taky. Byl tu trošku problém hlavně s financemi nebylo jednoduchá utáhnout dvě motorky každým rokem a kde je ten zbytek pořád jen motorky a nic jiného říkala Mamina a když něco potřebovala kolem baráku nějak na to nezbýval čas. V tu chvíli Taťka nějak přišel i o jednu práci pro Avii, která nás živila a začali jsme se zadlužovat. Brácha by stále  jezdil, nějak si nechtěl připustit to že je to víte kde  – ale já mu říkal že to tak nejde do nekonečna a nenecháme to zajít až do té nejhorší fáze. Na delší čas snad něco přes rok jsem vůbec nejezdili. Snažili jsme se začít dělat věci abychom zase mohli jezdit, ale marně žádné finance jsme sponzorsky nesehnali a to co jsme sehnali tak to bylo jen tak mimo spotřební materiál atd…Taťka už nikdy neměl práci kterou měl dřív a do dneška to není slavný dělá že ho to jen tak tak uživí. V té době jsem mu nerozuměl moc, ale dneska už vím o čem to je. Peníze vydělané má, ale na faktuře kterou mu nikdo neuhradil ani neuhradí. To je dnešní život proto říkám, že radši budu dělat v klidu pomalu jedině za hotoví a dělat práci z ruky do ruky!! Ale v něčem to prostě nejde…. Nezaplatí jeden nezaplatí druhému nekonečný koloběh dost firem na to dolítlo a stále podléhají!

Rok 1995

Byl u nás v rodině docela dost veliký rozruch. Ať to bylo už jen kvůli tomu, že jsem měl začít jezdit jako druhý z rodiny, protože už asi tři roky jezdil můj brácha – slavnější Jirka, nebo Mamka nechtěla, protože to finančně neutáhneme.

V té době už delší dobu Taťka podnikal v Kovovýrobě a poměrně mu to docela šlo. Barák ještě nedodělaném všechno doma padalo na hlavu prostě stěží se to nějak povolilo a já začal jezdit – To víte dva kluky utáhnout není prdel a když ještě třetího z mých bratrů lákají silniční motorky to už vůbec neeee. Dále to už radši nebudu rozvádět  to by jste mi vyčetli všechny písmena co mám v kompu J 
No dále ten kdo závodí asi zná – protloukal jsem se závoděním jak jen to šlo. Začal jsme hnedka na 125 a sbíral zkušenosti od Taťky, Jirky a od ostatních závodníku po závodech byl to prostě mazec. Taky nesmím zapomenout, že než jsme se v tom naučili trošku chodit tak nás oškubal každý druhý))),ale to je život a každý ho musí poznat. Trvalo mi nějaký pátek než sem na moto přestal řídit zadním blatníkem a trošku se za mě stydět můj Papá, teda on Taťka nikdy ne, hlavně když jsme byly zdraví .A to je super!! Když to dneska vidím jak to někteří Otcové přehání tak bych je zabil…Pak přijde zranění a je to !! Matně si vzpomínám že na prvních závodech jsem závodil o poslední flek s jednou slečnou, která se jmenovala (mám to do teďka v hlavě) Ingrid Uxová a všichni si ze mě dělali prdelky. V dalších letech jsem měl po ní dokonce i vyvoněnou motorku, která se mi hnedka vysypala a byl jsem tam hnedka za 20 nebo spíš Taťka – já zapomněl. Nemyslete si to jako špatně, že sem doma nic nedělal a škubal jsem rodiče. Holky a zábava šla pryč a do dneška to mám v sobě a dělám do nevidím. Pomáhal jsme jak jen to šlo a to co jsem zvládnul – školu, v dílně atd…

 

NOVINKY

  • Budu zde dávat všechny zajímavé novinky atd. tak to chackujte

TECHNIKA

Je jich moc…

fakt to doplním! 😛

 

ÚSPĚCHY

2003

5. Místo MČR superkros 125ccm

7. Místo MČR motokros 125ccm

3. Místo MČR pohár Autoklubu 125ccm 

1. Místo Wizinger cup třída 125 

1. Místo Wizinger cup třída OPEN 

Vítěz 3 volných disciplín freestylu na superkrosech v MČR, kde porota byl sám (Petr Kuchař)

 

2002

6. Místo v MČR 125ccm

1. Místo v MEZ MČR Amatérů 125ccm

8. Místo v MEZ MČR Superkrosu 125ccm 

8. Místo v MEZ MČR Motokrosu Družstev

 

VIDEOGALERIE

Grip Trip Chmelná from GripTV on Vimeo.

FOTOGALERIE

[nggallery id=57]