Test Toyota C-HR 2.0 Hybrid: Stále hezká a teď i výkonnější

V roce 2016 nebyla nabídka Toyoty designově rozhodně tak odvážná jako dnes. Když tehdy automobilka představila excentrický crossover C-HR, tak to způsobilo pořádné pozdvižení. Ale v pozitivním slova smyslu. Obecně si dovolím tvrdit, že se C-HR většině zalíbilo a potvrzují to také velmi slušné prodeje tohoto modelu. V loňském roce přišla Toyota s faceliftem, který na první pohled poznáte podle jiného předního nárazníku a nové grafiky předních i zadních LED světlometů. Při představení před 4 lety se někteří obávali, zda odvážný design rychle nezestárne, ale C-HR vypadá i dnes skvěle a jemné designové změny mu navíc ještě pomohly! Nebojím se proto říct, že se stále jedná o jeden z nejhezčích modelů značky Toyota, ale také o jeden z nejhezčích crossoverů na trhu. Obzvláště v testované červené barvě je to vážně pěkné auto.

Změny se odehrály také pod kapotou. Japonská automobilka přidala do nabídky druhou hybridní verzi. Kromě benzínového čtyřválce o objemu 1,2 litru a 1,8litrového hybridu si tak můžete nově pod kapotu C-HR dát také dvoulitrový hybrid. Nadále platí, že čistě benzínový čtyřválec, který jsem měl v testu před 3 lety, má šestistupňový manuál a hybridy bezestupňový automat e-CVT.

Nové hybridní ústrojí nabízí systémový výkon 184 koní a jedná se tak o zdaleka nejvýkonnější verzi v nabídce (1,2T má 116 koní a 1,8 hybrid nabízí 122 koní). Právě tento motor jsem nyní vyzkoušel. Nová motorizace má také zajímavější zrychlení – z nuly na sto umí rozpohybovat crossover za 8,2 sekundy. Kromě klasického spalovacího motoru je C-HR vybaveno elektromotory. Vzhledem k tomu, že se jedná o klasický hybrid, tak o elektřinu se stará auto samo. Vy jen tankujete benzín. Znamená to však, že na elektřinu ujedete maximálně pár kilometrů po centru města. Elektřina má v C-HR především pomáhat spalovacímu motoru a případně ho zastoupit například při popojíždění v koloně. Toyota má s hybridním systémem ve svých vozech bohaté zkušenosti, takže vše funguje naprosto perfektně. Přechod mezi jednotlivými režimy je naprosto plynulý a hybridní systém je skutečně efektivní. Pokud budete jezdit defenzivně, tak umí ušetřit opravdu dost paliva. Já jsem se nijak neomezoval a testovací týden jsem končil se spotřebou rovných 6 litrů na 100 kilometrů. Vzhledem k tomu, že jsem zdaleka nejezdil jen po městě, kde hybridy fungují nejlépe, tak to považuji za slušnou hodnotu.

Toyota C-HR má díky nové motorizaci i výrazně více síly. Ovšem nečekejte nějaké agresivní zrychlení či zatlačení do sedaček. Těch 184 koní je celkem utlumených, ale výrazně pomáhají v tom, že auto jede lehčeji a jistěji zejména ve vyšších rychlostech a převodovka e-CVT nemusí motor tak často vytáčet do vysokých otáček. Pochopitelně pokud dáte plný plyn, tak motor vyletí do vysokých otáček, ve kterých zůstává. Ale na to už jsem si u hybridních Toyot celkem zvykl. Velkou radost mi dělal podvozek. Auto je úžasně stabilní, dobře ovladatelné a slušně komfortní. Dobré je i přesné řízení. Obvykle nemám u Toyoty s hybridním pohonem problém ani s brzdami. V případě modernizovaného C-HR si však myslím, že by brzdy mohly být naladěny o něco lépe. Je to ale u hybridů složité, jelikož při brzdění často rekuperujete.

Vozy značky Toyota prošly za čtyři roky velkým zlepšením také co se týče designu a zpracování interiéru. Takže vnitřek C-HR vypadal v roce 2016 velmi dobře, ale když ho teď srovnám s nejnovějšími modely japonské automobilky, například s novou Corollou nebo RAV4, tak i přesto, že Toyota zlepšila uvnitř C-HR některé materiály, tak na novější modely ztrácí. To ale neznamená, že je to špatné místo k životu. Ergonomie ovládání je i v tomto případě na velmi dobré úrovni, za volantem si najdete příjemnou pozici a modernizovaný multimediální systém má sice stále trochu podivné prostředí, ale už podporuje Apple CarPlay a Android Auto, takže si můžete plnohodnotně připojit svůj telefon. Je opravdu dobře, že tuto z dnešního pohledu důležitou funkci Toyota do C-HR přidala a navíc je už v základu.

Ve výbavě C-HR nezaostává v žádném směru. Testované auto se může pochlubit adaptivními LED světlomety, bezklíčkovým odemykáním a startováním, systémem rozpoznávající dopravní značky, JBL audio systémem či adaptivním tempomatem. Řada věcí navíc už je v základu. Špatně na tom není C-HR ani co se prostornosti týče. Tedy na předních sedačkách. Na zadních je prostoru méně a navíc komfort sezení na zadních místech snižují velmi malá zadní okna. Nejsilnější motorizace má pak kvůli větším bateriím o něco menší zavazadlový prostor. Testované C-HR má konkrétně kufr o objemu 358 litrů a ostatní verze mají 377 litrů.

Modernizovaná Toyota C-HR vypadá stále úžasně. S novým silnějším hybridním motorem se jezdí skvěle a auto má vynikající jízdní vlastnosti. V interiéru už je věk vozu trochu znát, ale i tak je to příjemné místo s řadou vychytávek. Pokud bych chtěl crossover, tak by Toyota C-HR byla mým žhavým kandidátem. A to přestože cena nejsilnější motorizace v nejvyšší výbavě, kterou jsem měl na testování, stojí 864 900 Kč. Základní cenovka C-HR je však pěkných 564 900 Kč.